-
Louis Pasteur a Joseph Meister: Skutečný příběh první vakcíny proti vzteklině
Příběh o první vakcíně proti vzteklině zná z internetu skoro každý. Skutečná fakta o dramatu Louise Pasteura a Josepha Meistera jsou ale mnohem fascinující a temnější než populární legendy ze sociálních sítí. Vražedné léto 1885: Když věda závodila s časem Dne 4. července 1885 se v alsaském městečku Steige odehrála tragédie. Devítiletého Josepha Meistera cestou do školy brutálně napadl pes místního řezníka. Zvíře chlapce povalilo a způsobilo mu čtrnáct hlubokých ran. Pes byl prokazatelně nakažen vzteklinou – nemocí, která v 19. století znamenala rozsudek smrti v nepředstavitelných křečích. Zoufalá matka se chopila poslední naděje. Slyšela o pařížském vědci, který provádí úspěšné pokusy na zvířatech. O dva dny později, 6. července, už stála s plačícím synem v laboratoři Louise Pasteura. Hazard na hraně zákona: Vědec bez diplomu Louis Pasteur byl…
-
Muž, který nechtěl prohrát: Příběh Friedricha Merze
Příběh nezačíná v záři reflektorů v Berlíně, ale v zaprášených archivech malého vestfálského města Brilon. Píše se rok 2004 a Friedrich Merz, tehdy stoupající hvězda konzervativní CDU, čelí otázkám, kterým se každý německý politik touží vyhnout. Prolog: Stíny v brilonských archivech Na světlo světa se dostávají dokumenty o jeho dědečkovi, Josefu Paulu Sauvignyovi. Sauvigny nebyl jen tak nějaký řadový občan – byl to brilonský starosta, muž, který v roce 1933 dobrovolně oblékl uniformu útočných oddílů SA a později vstoupil do NSDAP. Vedl město v dobách, kdy z něj mizeli židovští sousedé. Pro Merze, vychovaného v úctě k právu a měšťanským tradicím, je to tvrdá rána. Dlouho to popíral. Nakonec musel před novináři přiznat: Ano, můj dědeček byl nacistický funkcionář. Tento stín minulosti ho bude provázet už…
Mohlo by se vám také líbit
Každý rok se v opuštěném domě rozsvítilo jedno okno. Nikdo nevěděl proč
Dokážete uhodnout tajemné město jen podle historických klepů a indicií?
Máte rádi hádanky, u kterých si nejdřív říkáte „tohle přece musí být jasné“ a o pár minut později stále koukáte na zadání a přemýšlíte, kde se stala chyba? 😄 Přesně takovou mám pro vás dnes.
-
Hladová zeď: Proč Karel IV. nechal na Petříně stavět zeď, která dala Pražanům práci
Když dnes člověk prochází Petřínem, může ji snadno přehlédnout. Staré kameny, kus zdi, kolem kterého vedou cesty a po kterých chodí turisté, zamilované dvojice i Pražané venčící psy. Jenže tahle zeď má za sebou příběh, který je mnohem zajímavější než její dnešní nenápadný vzhled. Vznikala v době Karla IV. a dodnes se jí říká Hladová zeď. A ten název není náhodný. Podle tradičního vyprávění totiž nebyla jen vojenským opevněním. Měla také pomoci lidem, kteří se ocitli v nouzi. V době, kdy člověk neměl práci, neměl peníze a nevěděl, co dá rodině na stůl, mohl být obyčejný kámen v císařově zdi docela důležitou věcí. Praha Karla IV. nebyla městem bez problémů…
-
Grónsko: Kronika života na konci světa
Když se řekne Grónsko, většina z nás si představí bílou pustinu, ledovce a malou skupinku lidí schoulenou někde na pobřeží. Jenže Grónsko není jen bílá mapa na kraji světa. Je to země barevných domků, psů štěkajících na pobřeží, rybářských člunů, velryb v moři, polární záře nad střechami a lidí, kteří si už po generace předávají jednu důležitou zkušenost: přírodu tady nepřemůžete. Musíte se s ní naučit žít. A možná právě proto je život v Grónsku mnohem zajímavější, než bychom čekali. Země, která je skoro celá pokrytá ledem Grónsko je obrovské. Jeho rozloha je přibližně 2,2 milionu kilometrů čtverečních, takže je větší než západní Evropa. Přesto na něm žije jen něco…
Mohlo by se vám také líbit
Peklo pod nohama: Záhada moravského podzemí, kde žili dobrovolně lidé ve středověku
Živá kočka, kamení i lidské maso: Zrůdný a tragický osud muže, který dokázal sníst úplně všechno
Zapomenuté krušnohorské mauzoleum: Největší masový hrob v Čechách, kde v tichu vyhasly tisíce životů
-
Svět, který se balí do maringotek
Světští nejsou romantická legenda ani relikt minulosti. Jsou to lidé s trasou místo adresy, s vírou v počasí a životem, který se každý týden znovu skládá a rozkládá. Pohled zblízka ukazuje, že tenhle svět je mnohem složitější, než se zdá z kolotoče. Existují lidé, kteří mají domov. A pak existují lidé, kteří mají trasu. Světský neříká „vracím se domů“, ale „jedeme dál“. A tím „dál“ se nemyslí metafyzické dál, žádná buddhistická pouť za osvícením, ale konkrétní dál: Litomyšl – Jičín – Hořice – někde za zatáčkou, kde starosta slíbil elektřinu, vodu a klid od místních, kteří se budou ptát, kolik to stojí a proč je to tak drahé. Život světských, kolotočářů, cirkusáků bez cirkusu a poutníků bez svátku je životem, který se nedá romantizovat…
-
Tajemství letní chaty: Když přísné utajení víkendové nevěry ztroskotá na jedné banální drobnosti
Myslel si, že má všechno dokonale promyšlené. Manželka jela s dětmi k moři a on si na chatu pozval o patnáct let mladší kolegyni. Jenže vášeň a touha po zakázaném ovoci ho zaslepily natolik, že zapomněl na moderní technologie. Čtyřicetiletý Tomáš byl hrdý na to, jak dokáže v životě všechno zorganizovat. Měl stabilní manželství, úspěšnou kariéru a pověst spolehlivého chlapa. Jenže léto a horké noci dělají s mužskou psychikou divy. Když jeho žena Lucie odjela s dětmi na čtrnáct dní do Chorvatska, Tomáš ucítil příležitost, která se neodmítá. Už měsíce kolem něj v kanceláři kroužila pětadvacetiletá stážistka Nikola – dívka s nekonečně dlouhýma nohama a pohledem, ze kterého se Tomášovi motala hlava. Plán byl jednoduchý a bezpečný: víkend na rodinné chatě hluboko v lesích, kde lišky…
-
Dokonalá pomsta v pětihvězdičkovém resortu: Jak moje babička zničila jednoho manažera
Když se pětasedmdesátiletá Alena rozhodla oslavit narozeniny v mramorovém paláci Grand Hotelu Imperial, netušila, že největším zážitkem nebude luxusní matrace, ale ranní bitva u recepce. Když jí hotel naúčtoval astronomických 250 dolarů za služby, které vůbec nevyužila, generální manažer ji odbyl arogantní frází: „Bylo to tu pro vás a mohla jste to využít.“ V tu chvíli babička vytáhla šekovou knížku a zasadila hotelovému marketingu tak nekompromisní ránu jeho vlastní logikou, že na to šéf resortu do smrti nezapomene. Přečtěte si geniální příběh o tom, jak lidský selský rozum totálně zesměšnil rigidní korporátní systém a jeho nesmyslné poplatky. Některé narozeniny si zaslouží něco víc než jen bonboniéru a kytici od dětí. Když Alena oslavila sedmdesáté páté narozeniny, rozhodla se, že…
Mohlo by se vám také líbit
Den, kdy hory spláchly údolí: Zapomenuté šílenství protržené přehrady na Bílé Desné
Máte rádi hádanky, u kterých si nejdřív říkáte „tohle přece musí být jasné“ a o pár minut později stále koukáte na zadání a přemýšlíte, kde se stala chyba? 😄 Přesně takovou mám pro vás dnes.
Dokážete uhodnout tajemné město jen podle historických klepů a indicií? II.
-
Megalomanský omyl za 28 miliard: Jak se z chlouby Evropy stalo luxusní letiště duchů?
Mělo odbavovat miliony cestujících ročně a ulevit přetíženému Madridu. Místo toho se španělské letiště Ciudad Real stalo jedním z největších pomníků lidské pýchy, kde na čtyřkilometrové ranveji místo letadel panuje hrobové ticho. Na přelomu tisíciletí zažívalo prosluněné Španělsko nevídaný stavební boom. Investoři a draví developeři pod vlivem levných úvěrů věřili, že hospodářský růst a touha lidstva létat za zážitky porostou do nekonečna. Vznikaly tisíce kilometrů nových dálnic, vysokorychlostní železnice a v hlavách soukromých investorů uzrál plán na stavbu nejmodernějšího mezinárodního letištního uzlu ve střední Evropě. Projekt dostal hrdý název Don Quijote Airport, později známý jako Ciudad Real Central Airport. Myšlenka byla na papíře geniální: postavit gigantické letiště asi 200 kilometrů jižně od Madridu, které…
Mohlo by se vám také líbit
Technický zázrak z krabice od vloček: Jak krystalka naučila lidi poslouchat rádio a proč se kolem ní dodnes vyprávějí neuvěřitelné historky
Zákulisí cynismu: Jak byrokraté a televizní kamery rozhodovali o životě Sarajevské princezny
Když na oslavu 38. narozenin nikdo nepřijde: U stolu pro šest mě zachránili cizí lidé
-
Švédský zubař zpochybnil věk migrantů. Spor o jeho případ rozdělil veřejnost
Příběh tamního dentálního hygienika Bernta Herlitze z roku 2017 ukazuje, jak krutě dokáže politická korektnost zlikvidovat obyčejného člověka, který odmítl zavírat oči před očividnou lží. Bernt tehdy pracoval na ostrově Gotland a jeho úkolem bylo pomáhat s chrupem dětským migrantům, kteří do země přicházeli bez dokladů. Jako odborník při vyšetření sledoval vývoj zubů a všiml si šokující anomálie. Celých 80 procent jeho dětských pacientů mělo kompletně vyvinuté stoličky moudrosti. Podle všech lékařských tabulek a rentgenových snímků to znamenalo jediné. Tito lidé nebyli žádné děti, ale dospělí muži starší osmnácti let, kteří pouze zneužívali štědrý sociální systém určený pro nezletilé sirotky. Když Bernt na tento masivní podvod upozornil Švédskou migrační agenturu, úředníci ho vyzvali, aby své tvrzení doložil…
-
Zákulisí cynismu: Jak byrokraté a televizní kamery rozhodovali o životě Sarajevské princezny
V létě roku 1993 žilo bosenské Sarajevo v pekle na zemi. Město sevřené v nejdelším obležení moderní historie čelilo každodennímu krupobití granátů. Když 30. července zasáhl jeden z nich i pětiletou Irmu Hadžimuratović a zabil její matku, stal se z holčičky celosvětový symbol válečného utrpení, kterému média dala vznešené jméno „Sarajevská princezna“. Jenže pod nánosem dojemných televizních reportáží se skrývá mnohem temnější a pikantnější pravda. Skutečný boj o Irmin život se totiž nerozhořel na operačním sále, ale v klimatizovaných kancelářích mezinárodních úředníků. Příběh Irmy odkrývá děsivé pokrytectví západních vlád, které si z umírajících dětí dělaly reklamní kampaň, a byrokratickou mašinerii OSN, pro kterou měl vyplněný formulář větší cenu než lidský život. Sarajevo v červenci 1993 připomínalo antickou tragédii. Město bylo bez vody, bez…
