Historie
-
Tajný rasový experiment Pentagonu: Když USA za druhé světové války testovaly yperit na vlastních lidech
Když se mluví o zvěrstvech druhé světové války, lidská mysl automaticky zaletí k nacistickým koncentračním táborům nebo k japonské jednotce 731. Jen málokdo si však dokáže představit, že děsivé medicínské a vojenské experimenty na lidech probíhaly také na demokratické straně Atlantiku. A co víc – že jejich obětí se stali lidé, kteří oblékli uniformu, aby svou vlast bránili. V letech 1942 až 1945 prováděla americká armáda přísně utajovaný výzkumný program. Jeho cílem bylo otestovat účinky chemických zbraní, zejména yperitu a lewisitu. Na tom by z vojenského hlediska možná nebylo nic překvapivého, kdyby armáda netestovala tyto látky na více než 60 000 vlastních vojácích. A co je nejtemnější: celý projekt byl…
-
Peklo za ostnatým drátem: Utajená tragédie broumovského tábora, kde v tichosti umíraly tisíce zajatců
Když dnes projíždíte malebnou krajinou Broumovska, obklopenou majestátními pískovcovými skalami a barokními památkami, dýchne na vás klid a hluboká historie. Jen málokterý z turistů však tuší, že podél silnice mezi Broumovem a Martínkovicemi se před více než stoletím rozkládalo jedno z nejtemnějších míst naší novodobé historie. Místo, kde lidská důstojnost znamenala méně než kus plesnivého chleba a kde tisíce vojáků, tisíce kilometrů od svých domovů, našly svůj masový hrob. Vítejte v příběhu Lager Broumov – zapomenutého zajateckého tábora z první světové války, jehož děsy dodnes spí pod tichými martínkovickými loukami. Město utrpení pro 30 000 duší Píše se rok 1915. První světová válka polyká statisíce životů na frontách a rakousko-uherská…
Mohlo by se vám také líbit
Živá kočka, kamení i lidské maso: Zrůdný a tragický osud muže, který dokázal sníst úplně všechno
Krvavá noc na Kopanicích: Jak žárlivost a alkohol zmařily mladý život na Mikulčiných Vrších
Tajemství z výšky 2000 metrů: Nejstarší bible světa ukrývá zakázané knihy, které evropská církev spálila
-
Stanisława Leszczyńská: žena, která se vzepřela Mengelemu v pekle Osvětimi. Porodní bába, která zachránila tisíce novorozenců
Stanisława Leszczyńská dostala v koncentračním táboře jasný rozkaz: každé narozené dítě okamžitě usmrtit. Ona se však rozhodla riskovat vlastní život. Fascinující příběh ženy, která dokázala porazit nacistickou mašinerii lidskostí. Když v dubnu roku 1943 skřípěly brzdy vlakového transportu na osvětimské rampě, obloha byla šedivá a vzduch páchl spáleninou. Z vagónu pro dobytek vystoupila drobná, sedmačtyřicetiletá polská žena. Jmenovala se Stanisława Leszczyńská. Do pekla na zemi ji nacisté poslali za to, že její rodina v Lodži pomáhala židovskému ghettu. Zatímco většina vězňů viděla v Osvětimi jen konec všeho, Stanisława měla u sebe věc, která pro ni znamenala poslání – malý kufřík s porodnickými nástroji. Jako zkušená porodní bába byla okamžitě přidělena do takzvaného porodního baráku číslo 24. Jenže slovo „porodní“ bylo v kontextu…
-
Faustův dům: Muž, který chtěl vědět všechno
Na rohu Karlova náměstí stojí dům, kolem kterého lidé chodí trochu rychleji, než je nutné. Ne proto, že by vypadal strašidelně. Právě naopak. Je až podezřele obyčejný. Jeho fasáda pamatuje mnoho zim, okna hledí do ulice s lhostejností starého člověka a dveře se tváří, jako by už dávno přestaly čekat, kdo jimi projde. Kolem chodí tisíce lidí. Někteří spěchají do práce, jiní míří přes náměstí, další si dům jen krátce prohlédnou. A přece se o něm v Praze po staletí vypráví. Říká se mu Faustův dům. A podle staré legendy v něm kdysi žil muž, který chtěl poznat svět až za hranici lidského vědění. Doktor Faust. Muž, kterému nestačily knihy…
-
Muž, kterému se padesát let smáli: Jak satelity NASA odhalily největší potopu v dějinách Země
Představte si, že objevíte stopu po největší katastrofě v dějinách lidstva, ale místo uznání se vám dostane jen veřejného ponížení. Celých padesát let byl americký geolog J. Harlen Bretz pro smích celému vědeckému světu. Profesorům z prestižních univerzit připomínal spíše náboženského fanatika než seriózního vědce. Když totiž ve dvacátých letech dvacátého století prohlásil, že specifická, divoká krajina na západě USA nevznikala miliony let, ale byla vyhloubena během několika málo hodin apokalyptickou mega-povodní, akademická elita ho označila za blázna. On se však odmítl vzdát. Detektiv v pustině Channeled Scablands Všechno to začalo v roce 1922, kdy Bretz začal zkoumat podivnou oblast ve státě Washington zvanou Channeled Scablands. Je to fascinující, surové místo plné hlubokých…
-
Přežila Titanic, Britannic i Olympic: Skutečný příběh Violet Jessop, kterou moře nedokázalo pohřbít
Když se řekne zkáza Titanicu, většina lidí si představí hollywoodský film, ledovec a tragické osudy stovek pasažérů. Existuje však jeden skutečný lidský příběh, který svou neuvěřitelností překonává jakýkoliv filmový scénář. Je to příběh nenápadné lodní stevardky jménem Violet Jessop. Tato žena se totiž neocitla v ledových vodách Atlantiku jen jednou. Během svého života sloužila na všech třech gigantických sesterských lodích společnosti White Star Line – na Olympicu, Titanicu i Britannicu. A co je nejvíce fascinující? Přežila těžkou havárii či potopení každé z nich. V historii lodní dopravy tak získala naprosto výjimečný, i když trochu děsivý status nejodolnější ženy světa. První varování na palubě Olympicu Violet se narodila v Argentině irským emigrantům a její život byl plný bojů o přežití už…
-
Zapomeňte na Austrálii: První velkou trestaneckou kolonií Velké Británie byla Amerika
Když se řekne země založená britskými trestanci, drtivá většina lidí si okamžitě představí Austrálii. Tento obraz je hluboce zakořeněný v popkultuře a Australané dodnes poslouchají vtipy o svých kriminálních předcích. Historická realita je však jiná. Celých sedmdesát let předtím, než první britská loď s vězni vůbec spatřila břehy Austrálie, posílala Brritánie desetitisíce svých odsouzených na úplně jiné místo: do severoamerických kolonií. Pro moderní Američany, kteří jsou od základní školy vychováváni v příbězích o Puritánech, Otcích zakladatelích a lidech prchajících do Nového světa za náboženskou svobodou, je to dodnes málo známá kapitola dějin. Když věznice praskají ve švech Na přelomu 17. a 18. století procházela Británie bouřlivým obdobím. Města se rychle rozrůstala a chudoba byla obrovským problémem. Britské právo…
-
Když peníze přestaly být vaše: Den, kdy se československé úspory změnily v bezcenný papír
Psal se rok 1953 a lidé v Československu měli v bankách peníze, které si střádali celé roky. Na nové bydlení, na auto, na vybavení domácnosti, pro děti nebo jednoduše na horší časy. Psal se rok 1953 a lidé v Československu měli v bankách peníze, které si střádali celé roky. Na nové bydlení, na auto, na vybavení domácnosti, pro děti nebo jednoduše na horší časy. Článek Pak přišlo několik vět v rozhlase. A během jediného dne se pro miliony lidí změnila hodnota toho, co celý život považovali za jistotu. Měnová reforma z roku 1953 dodnes patří k nejdramatičtějším zásahům do majetku obyvatel v československých dějinách. Nešlo přitom jen o bankovky. Šlo o úspory, důvěru a pocit, že peníze uložené v bance člověku opravdu patří. Peníze, které měly hodnotu…
-
Eben Byers: Milionář, kterému měla radioaktivní voda vrátit sílu. Místo toho mu rozebrala tělo zevnitř
Měl peníze, slávu, krásné ženy kolem sebe, dostihové koně a titul amerického golfového šampiona. Když si v roce 1927 poranil ruku, dostal radu, která zněla jako zázrak. Měl pít radioaktivní vodu. Za několik let už neměl téměř čelist. Dnes bychom při slově radioaktivní nejspíš sáhli po telefonu a hledali nejbližší únikovou cestu. Ve dvacátých letech minulého století to ale bylo trochu jinak. Radioaktivita byla nová, fascinující a pro mnoho lidí téměř magická. Radium bylo symbolem pokroku. Něco tak neviditelného, co dokázalo zářit ve tmě, muselo přece být něčím výjimečným. A tak se začaly objevovat krémy s radiem, kosmetika, léčebné přípravky, různé „radioaktivní“ pomůcky a také nápoj, který měl člověku dodat…
-
Pérák: Muž, který skákal po střechách Prahy a stal se legendou protektorátu
Praha za protektorátu nebyla městem, které by přestalo žít. Právě naopak. Tramvaje stále zvonily, z komínů stoupal kouř, v hospodách se šeptalo a v bytech se večer zatahovaly závěsy. Jenže pod tím vším se změnila jedna věc. Lidé se začali bát. Báli se gestapa, udání, razií, zatčení i toho, co může následovat po jediném neopatrném slově. Naučili se dívat před sebe a příliš se neptat. Některé věci se neříkaly vůbec. Některé jen mezi čtyřma očima. A některé se vyprávěly tak, aby nikdo nemohl zjistit, kde končí skutečnost a začíná fantazie. Právě v takové Praze se začal objevovat podivný muž. Nikdo přesně nevěděl, kdo je. Někteří tvrdili, že pracuje v továrně.…
