Historie
-
Jeanne Baret: Žena, která obeplula svět v přestrojení
Když Jeanne Baret v roce 1768 vystoupila na ostrově Tahiti, patrně už věděla, že její tajemství dlouho nevydrží. Rok a půl cestovala po moři převlečená za muže. Mohla být poslána zpět do Francie. Mohla být potrestána. Mohla být jednoduše vymazána z celé výpravy. Jenže nestalo se to. Žena, která už měla za sebou půl světa Bougainville ji nechal pokračovat v cestě. Jeanne však už nesměla žít úplně stejným způsobem jako před odhalením a další část cesty byla mnohem komplikovanější. Výprava pokračovala přes Pacifik. Jeanne se přesto dostala ještě dál. A nakonec dorazila na ostrov Île de France, dnešní Mauricius. Tam se její život změnil znovu. Commerson a Jeanne na ostrově zůstali. Výprava pokračovala bez…
-
Den, kdy hory spláchly údolí: Zapomenuté šílenství protržené přehrady na Bílé Desné
Představte si klidné zářijové odpoledne v horském údolí. Lidé se vracejí z polí, v kuchyních voní káva a děti si hrají u potoka. Nikdo z nich netuší, že vysoko nad jejich hlavami, uprostřed hlubokých lesů Jizerských hor, právě tiká obří časovaná bomba. Přehrada na řece Bílá Desná měla být chloubou moderního inženýrství a ochranou před povodněmi. Místo toho se 18. září 1916 zapsala do dějin jako největší technická katastrofa v naší historii. Sto padesát tisíc kubíků vody se tehdy během několika minut provalilo údolím a bralo s sebou vše – stromy, domy i lidské životy. Toto je příběh o pýše, která předcházela pádu, a o sekundách, které dělily přeživší od jisté smrti. Jizerské hory byly odjakživa drsným krajem. Když přišly přívalové deště, potoky se…
Mohlo by se vám také líbit
Jaroslavl: město, které podle legendy založil kníže po souboji s medvědem
Muž, který chtěl objet svět. Místo několika let zůstal na cestě 51 let
Technický zázrak z krabice od vloček: Jak krystalka naučila lidi poslouchat rádio a proč se kolem ní dodnes vyprávějí neuvěřitelné historky
-
Poprava za falešný lesk: Byla Mata Hari geniální špiónkou, nebo jen naivní obětí chlapského strachu a vlastních lží?
Představte si ženu, před kterou klečeli ministři, generálové a korunní princové celé Evropy. Ženu, která uhranula Paříž svými orientálními tanci, při nichž odhazovala jeden závoj za druhým, dokud nezůstala téměř nahá, zahalená jen do drahých šperků a dýmu exotického kadidla. Když ji 15. října 1917 brzy ráno vedli před popravčí četu ve Vincenneském lese, odmítla pásku přes oči. Poslala vojákům se zbraněmi vzdušný polibek. O několik sekund později padla k zemi. Svět dodnes věří, že zemřela nejnebezpečnější špiónka dvacátého století. Jenže nově odtajněné archivy ukazují úplně jiný, mnohem mrazivější příběh. Příběh o stárnoucí, zlomené ženě, kterou mocní muži nejprve zneužili v postelích a pak z ní udělali krvavého obětního beránka,…
-
Korporátní morálka, nebo politické gesto? Když se současný boj o demokracii střetne s nacistickou minulostí BMW
Nedávné rozhodnutí automobilového gigantu BMW zrušit leasingovou nabídku na služební vůz pro nově zvoleného předsedu zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v Německu bouřlivou debatu o tom, kde končí svoboda podnikání a kde začíná politická kampaň soukromých firem. Tento incident však otevírá mnohem hlubší otázku: Jakou roli hraje historická odpovědnost v moderním korporátním světě? Pohled do archivů BMW totiž ukazuje, že cesta firmy k dnešní obraně demokratických hodnot byla vykoupena jednou z nejtemnějších kapitol v dějinách průmyslu – systematickým využíváním nucených prací a vězňů z koncentračních táborů za Třetí říše. Německá politická a byznysová scéna zažívá v posledních týdnech nevídané napětí. Rozbuškou se stal zdánlivě banální obchodní vztah – pronájem vládního…
-
Martin Guerre: Muž, který se vrátil domů nebyl tím, za koho se vydával
Představte si, že vám po osmi letech zmizí manžel. Neřekne vám, kam jde. Prostě jednoho dne odejde a nechá za sebou dům, rodinu i celý dosavadní život. Roky plynou a vy už pomalu přijímáte skutečnost, že se možná nikdy nevrátí. A potom jednoho dne stojí před vámi. Usmívá se, zná vaše jméno, jména příbuzných, vzpomínky z dětství i drobnosti, které by cizí člověk neměl znát. Ví, kde co v domě bývalo. Pamatuje si společné chvíle. Vypadá jako váš muž. Tak ho pustíte dovnitř. Jenže po několika letech někdo vysloví nahlas větu, které se všichni bojí: „Tohle není Martin Guerre.“ Příběh, který se odehrál ve Francii v 16. století, patří k nejpozoruhodnějším případům záměny identity v evropských dějinách. A jeho největší záhada…
-
Tajný rasový experiment Pentagonu: Když USA za druhé světové války testovaly yperit na vlastních lidech
Když se mluví o zvěrstvech druhé světové války, lidská mysl automaticky zaletí k nacistickým koncentračním táborům nebo k japonské jednotce 731. Jen málokdo si však dokáže představit, že děsivé medicínské a vojenské experimenty na lidech probíhaly také na demokratické straně Atlantiku. A co víc – že jejich obětí se stali lidé, kteří oblékli uniformu, aby svou vlast bránili. V letech 1942 až 1945 prováděla americká armáda přísně utajovaný výzkumný program. Jeho cílem bylo otestovat účinky chemických zbraní, zejména yperitu a lewisitu. Na tom by z vojenského hlediska možná nebylo nic překvapivého, kdyby armáda netestovala tyto látky na více než 60 000 vlastních vojácích. A co je nejtemnější: celý projekt byl…
-
Peklo za ostnatým drátem: Utajená tragédie broumovského tábora, kde v tichosti umíraly tisíce zajatců
Když dnes projíždíte malebnou krajinou Broumovska, obklopenou majestátními pískovcovými skalami a barokními památkami, dýchne na vás klid a hluboká historie. Jen málokterý z turistů však tuší, že podél silnice mezi Broumovem a Martínkovicemi se před více než stoletím rozkládalo jedno z nejtemnějších míst naší novodobé historie. Místo, kde lidská důstojnost znamenala méně než kus plesnivého chleba a kde tisíce vojáků, tisíce kilometrů od svých domovů, našly svůj masový hrob. Vítejte v příběhu Lager Broumov – zapomenutého zajateckého tábora z první světové války, jehož děsy dodnes spí pod tichými martínkovickými loukami. Město utrpení pro 30 000 duší Píše se rok 1915. První světová válka polyká statisíce životů na frontách a rakousko-uherská…
-
Stanisława Leszczyńská: žena, která se vzepřela Mengelemu v pekle Osvětimi. Porodní bába, která zachránila tisíce novorozenců
Stanisława Leszczyńská dostala v koncentračním táboře jasný rozkaz: každé narozené dítě okamžitě usmrtit. Ona se však rozhodla riskovat vlastní život. Fascinující příběh ženy, která dokázala porazit nacistickou mašinerii lidskostí. Když v dubnu roku 1943 skřípěly brzdy vlakového transportu na osvětimské rampě, obloha byla šedivá a vzduch páchl spáleninou. Z vagónu pro dobytek vystoupila drobná, sedmačtyřicetiletá polská žena. Jmenovala se Stanisława Leszczyńská. Do pekla na zemi ji nacisté poslali za to, že její rodina v Lodži pomáhala židovskému ghettu. Zatímco většina vězňů viděla v Osvětimi jen konec všeho, Stanisława měla u sebe věc, která pro ni znamenala poslání – malý kufřík s porodnickými nástroji. Jako zkušená porodní bába byla okamžitě přidělena do takzvaného porodního baráku číslo 24. Jenže slovo „porodní“ bylo v kontextu…
Mohlo by se vám také líbit
Tajemství z výšky 2000 metrů: Nejstarší bible světa ukrývá zakázané knihy, které evropská církev spálila
Zapomeňte na Austrálii: První velkou trestaneckou kolonií Velké Británie byla Amerika
Den, kdy hory spláchly údolí: Zapomenuté šílenství protržené přehrady na Bílé Desné
-
Faustův dům: Muž, který chtěl vědět všechno
Na rohu Karlova náměstí stojí dům, kolem kterého lidé chodí trochu rychleji, než je nutné. Ne proto, že by vypadal strašidelně. Právě naopak. Je až podezřele obyčejný. Jeho fasáda pamatuje mnoho zim, okna hledí do ulice s lhostejností starého člověka a dveře se tváří, jako by už dávno přestaly čekat, kdo jimi projde. Kolem chodí tisíce lidí. Někteří spěchají do práce, jiní míří přes náměstí, další si dům jen krátce prohlédnou. A přece se o něm v Praze po staletí vypráví. Říká se mu Faustův dům. A podle staré legendy v něm kdysi žil muž, který chtěl poznat svět až za hranici lidského vědění. Doktor Faust. Muž, kterému nestačily knihy…
-
Muž, kterému se padesát let smáli: Jak satelity NASA odhalily největší potopu v dějinách Země
Představte si, že objevíte stopu po největší katastrofě v dějinách lidstva, ale místo uznání se vám dostane jen veřejného ponížení. Celých padesát let byl americký geolog J. Harlen Bretz pro smích celému vědeckému světu. Profesorům z prestižních univerzit připomínal spíše náboženského fanatika než seriózního vědce. Když totiž ve dvacátých letech dvacátého století prohlásil, že specifická, divoká krajina na západě USA nevznikala miliony let, ale byla vyhloubena během několika málo hodin apokalyptickou mega-povodní, akademická elita ho označila za blázna. On se však odmítl vzdát. Detektiv v pustině Channeled Scablands Všechno to začalo v roce 1922, kdy Bretz začal zkoumat podivnou oblast ve státě Washington zvanou Channeled Scablands. Je to fascinující, surové místo plné hlubokých…
Mohlo by se vám také líbit
Anděl, který spadl z nebe. Příběh dívky, jejíž dobrovolná smrt fascinuje svět i po desítkách let
Ztracené zlato republiky: Kam zmizel pohádkový poklad, který komunisté tajně vyvezli do Švýcarska?
Vzpurná manželka reverenda Packarda: Tříleté peklo v ústavu, které změnilo americké zákony
