Ke kafi ☕
-
Marketing místo státnické důstojnosti: Jak Petr Pavel v Maroku smazal hranice mezi prezidentem a influencerem
Když Petr Pavel nastupoval do prezidentského úřadu, sliboval řád, transparentnost a návrat politické kultury na Pražský hrad. Po letech kontroverzí jeho předchůdce Miloše Zemana měla veřejnost dostat hlavu státu, která bude ctít pravidla a reprezentovat zemi s neochvějnou důstojností. Nejnovější aféra kolem prezidentovy soukromé dovolené v Maroku však ukazuje, že realita má k ideálu daleko. Pavel se totiž nechal vmanipulovat do role, která nepřísluší žádnému státníkovi – stal se tváří propagačního videa nadnárodního ropného gigantu. A aby toho nebulo málo, nad celou akcí se vznáší stín netransparentního financování soukromých letů. Prezident jako reklamní poutač Hlavním kamenem úrazu je video z marocké pouště, kde Petr Pavel během své dovolené navštívil dálkovou…
-
🇸🇰 OČIMA ROBERTA FICA: Moje politika je jasná – Slovenská republika na prvním místě, ať se to v Bruselu líbí, nebo ne
Už když jsem se ucházel o důvěru slovenských občanů, jasně jsem slíbil, že pod mým vedením bude Slovensko dělat suverénní zahraniční politiku. Politiku orientovanou na všechny čtyři světové strany. Politiku, která se nebude krčit v koutě a slepě plnit příkazy z Bruselu nebo zpoza oceánu, pokud tyto příkazy poškozují naše vlastní lidi. A svému slovu držím. V posledních dnech poslouchám ze stran naší opozice a z některých západních hlavních měst hysterické výkřiky o tom, jak prý Slovensko izolujeme. Proč? Protože odmítám hrát hru na černobílý svět a odmítám obětovat slovenské národní zájmy na oltář cizí ideologie. Skutečná diplomacie totiž nespočívá v tom, že s někým přerušíte veškeré kontakty, ale v…
-
Cristiano Ronaldo: Jeho matka pracovala do úmoru, později jí splnil vše, o čem si netroufala snít
Dnes zná jeho jméno téměř každý. Cristiano Ronaldo. Fotbalová legenda, muž, jehož fotografie se objevují na billboardech po celém světě, jehož jmění se počítá v obrovských částkách a jehož kariéru sledují miliony lidí. Jenže než přišly miliony, trofeje, luxusní domy a slavné stadiony, existoval jeden malý dům na portugalské Madeiře. A v něm chlapec, který miloval fotbal. A jeho matka, která někdy neměla dost ani pro sebe. Maria Dolores dos Santos Aveiro porodila Cristiana 5. února 1985 ve Funchalu jako nejmladší ze čtyř dětí. Rodina nežila v žádném přepychu. Otec José Dinis pracoval jako zahradník a příležitostně také jako pomocník u místního fotbalového klubu. Dolores pracovala jako kuchařka a později také jako uklízečka. Peníze v domácnosti často jednoduše nebyly.…
-
Muž, který chtěl objet svět. Místo několika let zůstal na cestě 51 let
Když v listopadu 1962 opouštěl dvaadvacetiletý Heinz Stücke své rodné město Hövelhof v tehdejším Západním Německu, rozhodně netušil, že se domů vrátí až za více než půl století. Neměl žádný luxusní obytný vůz, kreditní kartu ani tým lidí, který by mu připravoval další trasu. Měl několik věcí naložených na kole, omezené množství peněz a především touhu zjistit, co je za hranicemi jeho dosavadního života. Původně přitom neplánoval nic, co by mělo změnit celý jeho život. Chtěl dojet do Japonska a podívat se na olympijské hry v Tokiu, které se měly konat v roce 1964. Potom se měl vrátit zpět do Německa a pokračovat v životě, který znal. Jenže cesta se začala prodlužovat a z původního výletu se postupně…
-
Dokážete uhodnout tajemné město jen podle historických klepů a indicií?
Připravila jsem pro vás novou čtenářskou výzvu. Dnes vás zavedu do jednoho z nejkrásnějších historických měst u nás. Projdeme si jeho staleté dějiny, nahlédneme do ložnic slavných panovníků, probereme staré drby a ukážu vám jeho památky… Má to však jeden háček. Název tohoto místa v celém článku ani jednou nezmíním. Schválně, dokážete z mých indicií a vyprávění poznat, o které město se jedná? Své tipy mi pište dolů do komentářů! Poznáte historickou perlu podle jejích hříchů a slávy? Naše dnešní putování začíná v hlubokém středověku. Toto město nevzniklo jako obyčejná poddanská osada. Od samého počátku mělo královský lesk. Bylo založeno ve třináctém století na břehu naší nejdelší řeky a jeho poloha měla strategický význam. Mělo chránit obchodní…
-
Manětín – nejkrásnější barokní město, o kterém skoro nikdo nemluví
Kdyby někdo vzal kousek Prahy z první poloviny 18. století, naložil ho na vůz a odvezl hluboko do západních Čech, možná by vzniklo něco jako Manětín. Zámek, kostel, terasy, kašny, desítky soch, staré domy a cesta lemovaná světci. Jenže zatímco do Českého Krumlova proudí davy turistů, Manětín zůstává podivuhodně stranou. A přitom má jeden příběh za druhým. Manětín leží přibližně 35 kilometrů severozápadně od Plzně. Na první pohled působí jako nenápadné malé město. Jenže stačí přijít na náměstí a člověk začne mít pocit, že se ocitl v nějakém podivném barokním divadle. Nad svahem stojí zámek, pod ním terasy s kašnami a sochami. Proti nim kostel svatého Jana Křtitele. Mezi tím…
-
Zapomenuté krušnohorské mauzoleum: Největší masový hrob v Čechách, kde v tichu vyhasly tisíce životů
Krušné hory jsou dnes vyhledávaným rájem turistů, lyžařů a milovníků panenské přírody. Pod nánosem hlubokých zelených lesů nedaleko Jindřichovic na Sokolovsku se však skrývá mrazivé tajemství, které svou děsivou bilancí bere dech. Právě zde, v tichu horského svahu, stojí monumentální kamenná stavba s byzantskými prvky – Jindřichovické mauzoleum. Jde o vůbec největší hromadné pohřebiště z první světové války na našem území, o jehož existenci nemá většina Čechů dodnes ani tušení. Za zdmi tohoto památníku spí svůj věčný sen tisíce mužů, kteří se domů z válečného šílenství už nikdy nevrátili. Jejich osud se začal psát v roce 1915 v obřím zajateckém táboře, který tehdejší Rakousko-Uhersko vybudovalo uprostřed krušnohorské divočiny. Lager Heinrichsgrün:…
-
Rubrika pro všechny, kteří si chtějí na chvíli vypnout mozek.
Tady nehledejte hluboké životní pravdy, historické souvislosti ani návod, jak změnit svůj život. Tady jsou rébusy, hádanky, obrázkové hlavolamy a další naprosté zbytečnosti, které vám sice k ničemu nebudou, ale zato vám mohou na pět minut zaměstnat hlavu. A právě proto jsou tak skvělé. Takže kolik vyjde tento příklad? A jestli se spletete? Nevadí. Nikdo se nedívá.Tedy… kromě mě.
-
Peklo pod nohama: Záhada moravského podzemí, kde žili dobrovolně lidé ve středověku
Představte si, že nad vaší hlavou duní kopyta nepřátelských koní, praská hořící dřevo vašeho domova a vzduchem se nese křik umírajících sousedů. Vy ale nekřičíte. Ležíte o několik metrů hlouběji, v naprosté, hmatatelné tmě, břichem přitisknutí k chladné, vlhké hlíně. Nemůžete se otočit, nemůžete se postavit a každý polknutý doušek vzduchu chutná po zemi a potu ostatních. Vítejte v erdstallu. V záhadném podzemním labyrintu, který protkává jižní Moravu a Rakousko. Místě, které středověcí lidé vykopali s jediným cílem – dobrovolně se v něm nechat pohřbít zaživa. Když se řekne historické podzemí, většina z nás si představí honosné vinné sklepy, chodby středověkých hradů nebo rozsáhlé katakomby pod velkými městy. Jenže hluboko…
-
Jeanne Baret: Žena, která obeplula svět v přestrojení
Když Jeanne Baret v roce 1768 vystoupila na ostrově Tahiti, patrně už věděla, že její tajemství dlouho nevydrží. Rok a půl cestovala po moři převlečená za muže. Mohla být poslána zpět do Francie. Mohla být potrestána. Mohla být jednoduše vymazána z celé výpravy. Jenže nestalo se to. Žena, která už měla za sebou půl světa Bougainville ji nechal pokračovat v cestě. Jeanne však už nesměla žít úplně stejným způsobem jako před odhalením a další část cesty byla mnohem komplikovanější. Výprava pokračovala přes Pacifik. Jeanne se přesto dostala ještě dál. A nakonec dorazila na ostrov Île de France, dnešní Mauricius. Tam se její život změnil znovu. Commerson a Jeanne na ostrově zůstali. Výprava pokračovala bez…

























