Cesty časem a prostorem
-
Peklo za ostnatým drátem: Utajená tragédie broumovského tábora, kde v tichosti umíraly tisíce zajatců
Když dnes projíždíte malebnou krajinou Broumovska, obklopenou majestátními pískovcovými skalami a barokními památkami, dýchne na vás klid a hluboká historie. Jen málokterý z turistů však tuší, že podél silnice mezi Broumovem a Martínkovicemi se před více než stoletím rozkládalo jedno z nejtemnějších míst naší novodobé historie. Místo, kde lidská důstojnost znamenala méně než kus plesnivého chleba a kde tisíce vojáků, tisíce kilometrů od svých domovů, našly svůj masový hrob. Vítejte v příběhu Lager Broumov – zapomenutého zajateckého tábora z první světové války, jehož děsy dodnes spí pod tichými martínkovickými loukami. Město utrpení pro 30 000 duší Píše se rok 1915. První světová válka polyká statisíce životů na frontách a rakousko-uherská…
-
Zapomeňte na Austrálii: První velkou trestaneckou kolonií Velké Británie byla Amerika
Když se řekne země založená britskými trestanci, drtivá většina lidí si okamžitě představí Austrálii. Tento obraz je hluboce zakořeněný v popkultuře a Australané dodnes poslouchají vtipy o svých kriminálních předcích. Historická realita je však jiná. Celých sedmdesát let předtím, než první britská loď s vězni vůbec spatřila břehy Austrálie, posílala Brritánie desetitisíce svých odsouzených na úplně jiné místo: do severoamerických kolonií. Pro moderní Američany, kteří jsou od základní školy vychováváni v příbězích o Puritánech, Otcích zakladatelích a lidech prchajících do Nového světa za náboženskou svobodou, je to dodnes málo známá kapitola dějin. Když věznice praskají ve švech Na přelomu 17. a 18. století procházela Británie bouřlivým obdobím. Města se rychle rozrůstala a chudoba byla obrovským problémem. Britské právo…
-
Pérák: Muž, který skákal po střechách Prahy a stal se legendou protektorátu
Praha za protektorátu nebyla městem, které by přestalo žít. Právě naopak. Tramvaje stále zvonily, z komínů stoupal kouř, v hospodách se šeptalo a v bytech se večer zatahovaly závěsy. Jenže pod tím vším se změnila jedna věc. Lidé se začali bát. Báli se gestapa, udání, razií, zatčení i toho, co může následovat po jediném neopatrném slově. Naučili se dívat před sebe a příliš se neptat. Některé věci se neříkaly vůbec. Některé jen mezi čtyřma očima. A některé se vyprávěly tak, aby nikdo nemohl zjistit, kde končí skutečnost a začíná fantazie. Právě v takové Praze se začal objevovat podivný muž. Nikdo přesně nevěděl, kdo je. Někteří tvrdili, že pracuje v továrně.…
-
Hladová zeď: Proč Karel IV. nechal na Petříně stavět zeď, která dala Pražanům práci
Když dnes člověk prochází Petřínem, může ji snadno přehlédnout. Staré kameny, kus zdi, kolem kterého vedou cesty a po kterých chodí turisté, zamilované dvojice i Pražané venčící psy. Jenže tahle zeď má za sebou příběh, který je mnohem zajímavější než její dnešní nenápadný vzhled. Vznikala v době Karla IV. a dodnes se jí říká Hladová zeď. A ten název není náhodný. Podle tradičního vyprávění totiž nebyla jen vojenským opevněním. Měla také pomoci lidem, kteří se ocitli v nouzi. V době, kdy člověk neměl práci, neměl peníze a nevěděl, co dá rodině na stůl, mohl být obyčejný kámen v císařově zdi docela důležitou věcí. Praha Karla IV. nebyla městem bez problémů…
Mohlo by se vám také líbit
Technický zázrak z krabice od vloček: Jak krystalka naučila lidi poslouchat rádio a proč se kolem ní dodnes vyprávějí neuvěřitelné historky
Letiště za miliardy, které čekalo devět let na své otevření
Peklo pod nohama: Záhada moravského podzemí, kde žili dobrovolně lidé ve středověku
-
Grónsko: Kronika života na konci světa
Když se řekne Grónsko, většina z nás si představí bílou pustinu, ledovce a malou skupinku lidí schoulenou někde na pobřeží. Jenže Grónsko není jen bílá mapa na kraji světa. Je to země barevných domků, psů štěkajících na pobřeží, rybářských člunů, velryb v moři, polární záře nad střechami a lidí, kteří si už po generace předávají jednu důležitou zkušenost: přírodu tady nepřemůžete. Musíte se s ní naučit žít. A možná právě proto je život v Grónsku mnohem zajímavější, než bychom čekali. Země, která je skoro celá pokrytá ledem Grónsko je obrovské. Jeho rozloha je přibližně 2,2 milionu kilometrů čtverečních, takže je větší než západní Evropa. Přesto na něm žije jen něco…
-
Megalomanský omyl za 28 miliard: Jak se z chlouby Evropy stalo luxusní letiště duchů?
Mělo odbavovat miliony cestujících ročně a ulevit přetíženému Madridu. Místo toho se španělské letiště Ciudad Real stalo jedním z největších pomníků lidské pýchy, kde na čtyřkilometrové ranveji místo letadel panuje hrobové ticho. Na přelomu tisíciletí zažívalo prosluněné Španělsko nevídaný stavební boom. Investoři a draví developeři pod vlivem levných úvěrů věřili, že hospodářský růst a touha lidstva létat za zážitky porostou do nekonečna. Vznikaly tisíce kilometrů nových dálnic, vysokorychlostní železnice a v hlavách soukromých investorů uzrál plán na stavbu nejmodernějšího mezinárodního letištního uzlu ve střední Evropě. Projekt dostal hrdý název Don Quijote Airport, později známý jako Ciudad Real Central Airport. Myšlenka byla na papíře geniální: postavit gigantické letiště asi 200 kilometrů jižně od Madridu, které…
-
Zákulisí cynismu: Jak byrokraté a televizní kamery rozhodovali o životě Sarajevské princezny
V létě roku 1993 žilo bosenské Sarajevo v pekle na zemi. Město sevřené v nejdelším obležení moderní historie čelilo každodennímu krupobití granátů. Když 30. července zasáhl jeden z nich i pětiletou Irmu Hadžimuratović a zabil její matku, stal se z holčičky celosvětový symbol válečného utrpení, kterému média dala vznešené jméno „Sarajevská princezna“. Jenže pod nánosem dojemných televizních reportáží se skrývá mnohem temnější a pikantnější pravda. Skutečný boj o Irmin život se totiž nerozhořel na operačním sále, ale v klimatizovaných kancelářích mezinárodních úředníků. Příběh Irmy odkrývá děsivé pokrytectví západních vlád, které si z umírajících dětí dělaly reklamní kampaň, a byrokratickou mašinerii OSN, pro kterou měl vyplněný formulář větší cenu než lidský život. Sarajevo v červenci 1993 připomínalo antickou tragédii. Město bylo bez vody, bez…
