Cesty časem a prostorem,  Historie,  Moje tipy a objevy,  Příběhy s duší,  Tajemství

Tajné spolky v českých zemích: Kam zmizelo zlato templářů a kdo z našich slavných osobností tahal za nitky u svobodných zednářů?

Spread the love

Odjakživa je obestíralo mlčení, přísné rituály a tajemné symboly, které pozorný chodec dodnes najde vytesané do fasád starých pražských domů i na zříceninách moravských hradů. Tajné společnosti. Jedni v nich vidí jen spolky osvícených vzdělanců a filantropů, jiní jsou přesvědčeni, že právě za jejich zavřenými dveřmi se po staletí rozhodovalo o pádech králů, vzniku států i finančních krizích.

Jakou roli sehráli v českých zemích nejmocnější rytíři středověku, kam se poděly jejich pohádkové poklady a proč do tajných zednářských lóží vstupovali ti nejslavnější Češi?

Pátek třináctého a záhada zmizelého pokladu templářů

Příběh, který dodnes nedá spát historikům ani hledačům pokladů, začal za rozbřesku v pátek 13. října 1307. Francouzský král Filip IV. Sličný tehdy nechal v jediný okamžik zatknout téměř všechny příslušníky nejmocnějšího a nejbohatšího rytířského řádu světa – templářů. Důvod byl prostý: král dlužil řádu astronomické sumy peněz a rozhodl se svého věřitele zlikvidovat pomocí vykonstruovaných obvinění z kacířství a modloslužebnictví.

Jenže když královští biřici vtrhli do pařížského Templu, čekalo je obrovské zklamání. Legendární templářský poklad i flotila jejich lodí beze stopy zmizely. Rytíři byli varováni předem a své obrovské bohatství dokázali během jediné noci odvézt neznámo kam. A právě tady začíná česká stopa, která dodnes jitří fantazii.

Líbil se vám úvod příběhu? Podpořte mě v dalším psaní částkou 19 Kč na kávu přes tento rychlý QR kód. Děkuji za vaši přízeň, vaše Lenka.

QR Platba 19 Kč

Templáři totiž v českých zemích nepůsobili jen okrajově. Měli tu své komendy (opevněná sídla), rozsáhlé pozemky i pevné hrady – například moravský Templštejn, Čejkovice nebo tajemstvím opředený hrad Veveří. Traduje se, že část rytířů prchajících před francouzským králem našla útočiště právě v odlehlých končinách českého království, kde se ukrývali v podzemních chodbách a sklepeních. Dodnes se vedou spory o to, zda v hlubokých sklepeních pod Čejkovicemi nebo v zasypaných štolách na Moravě stále neleží zlato, které kdysi patřilo nejmocnějším bankéřům středověku.

Zrození svobodných zednářů a tajemná znamení v ulicích Prahy

Když templářský řád oficiálně zanikl, mnozí badatelé začali tvrdit, že jeho myšlenky, tajné vědění i vliv nezmizely – jen se přelily do organizace ještě uzavřenější a vlivnější: svobodného zednářství. Původní středověké cechy kameníků a stavitelů katedrál, kteří si předávali přísně střežená tajemství geometrie a architektury, se v 18. století proměnily v elitní společenství myslitelů, šlechticů, umělců a politiků.

V Praze vznikla první zednářská lóže už v roce 1726 a brzy se stala místem, kde se potkávala tehdejší společenská elita. Kdo chtěl vstoupit, musel projít složitým přijímacím rituálem se zavázanýma očima, přísahat naprostou mlčenlivost a přijmout symboliku kružítka, úhelníku a vševidoucího oka.

Stačí se dnes projít po pražské Malé Straně nebo Starém Městě a dívat se pozorně nad vchody starých paláců. Najdete tam desítky zednářských symbolů, které běžný turista přejde bez povšimnutí. A co víc – fascinující mapu působení těchto spolků i méně známé souvislosti z českých luhů a hájů detailně rozebírá známý český záhadolog Jan A. Novák ve své knize [Templáři, zednáři a další tajné společnosti v Čechách a ve světě], která ukazuje, jak hluboko tyto struktury zasahovaly do naší historie.

Slavní Češi v zástěrách: Od hraběte Šporka přes Alfonse Muchu až po první republiku

Možná vás překvapí, kolik osobností, o kterých se děti učí ve škole v hodinách dějepisu a vlastivědy, patřilo mezi svobodné zednáře. Nešlo o žádné pochybné figurky, ale o ty nejvýznamnější tvůrce české kultury a státnosti:

  • Hrabě František Antonín Špork: Barokní mecenáš umění a zakladatel slavného hospitalu Kuks je považován za jednoho z prvních průkopníků zednářských myšlenek u nás. Celý areál Kuksu je doslova prošpikován skrytou symbolikou, kterou dodnes luští historici umění.
  • Alfons Mucha: Světoznámý malíř, autor Slovanské epopeje a prvních československých bankovek i známek, byl nejen aktivním členem, ale dokonce jedním z nejvyšších představitelů obnoveného československého zednářství po roce 1918. Právě na prvorepublikových bankovkách z jeho dílny odborníci nacházejí nenápadné zednářské motivy.
  • Edvard Beneš a Jaroslav Kvapil: K zednářům patřil i druhý československý prezident Edvard Beneš nebo básník a dramatik Jaroslav Kvapil, autor libreta k Dvořákově Rusalce a tvůrce slavného Májového manifestu českých spisovatelů.

Pro totalitní režimy 20. století – jak pro nacisty, tak později pro komunisty – byli svobodní zednáři úhlavním nepřítelem číslo jedna. Oba režimy je okamžitě zakázaly, zabavily jejich archivy a jejich členy pronásledovaly, protože se bály organizace, nad kterou nemají kontrolu.

Ilumináti a mocenské hry v pozadí dějin

Když se mluví o tajných společnostech, nelze vynechat ani skupinu, jejíž jméno se stalo synonymem pro konspirační teorie o ovládání světa – ilumináty. Řád osvícenců založil v roce 1776 v Bavorsku profesor Adam Weishaupt s cílem bojovat proti pověrám, církevnímu dogmatismu a zneužívání státní moci.

Ačkoliv byl bavorský řád iluminátů po necelých deseti letech úředně rozpuštěn, legenda o jeho přežití žije vlastním životem dodnes. Podle mnohých teorií se jeho členové infiltrovali do zednářských lóží, bankovních domů i vládních kabinetů po celém světě a dodnes tahají za nitky světové politiky i finančnictví. Kde přesně končí tvrdá historická fakta a kde začíná lidská fantazie? Právě na tuto tenkou hranici se zaměřuje zmiňovaná kniha Templáři, zednáři a další tajné společnosti v Čechách a ve světě, ve které najdete desítky konkrétních příběhů, dokumentů i záhad, které zůstávají dodnes otevřené.

Tajemství, které nás nepřestává přitahovat

Ať už věříte na skryté vládce světa, nebo vnímáte tajné společnosti jen jako uzavřené kluby vlivných gentlemanů své doby, jedno jim upřít nelze. Po staletí dokázaly budit respekt, strach i obrovskou zvědavost. Možná právě proto, že lidé odjakživa tuší, že ty nejdůležitější dohody se málokdy uzavírají před zraky veřejnosti.

A jaký názor na tajné spolky máte vy? Myslíte si, že templářský poklad opravdu skončil někde na Moravě, nebo jsou to jen krásné pověsti pro milovníky záhad? Napište mi svůj tip do komentářů ke kafi!


Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

sofiepise
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.