Od „tety Nancy“ k dětským pohádkám: Návrat kuřimské kauzy otevírá otázku, jak snadno se lze schovat za nové jméno
V květnu roku 2007 otřásl Českem případ, jaký v novodobé historii naší kriminalistiky neměl obdoby. Takzvaná kuřimská kauza odhalila brutální, dlouhodobé týrání dvou malých chlapců, do kterého byli zapojeni nejen jejich nejbližší příbuzní, ale i lidé z tajemného sektářského společenství a pracovníci zařízení pro děti.
Po téměř dvaceti letech se tento temný případ nečekaně vrátil na titulní strany médií. Ukázalo se totiž, že jedna z pravomocně odsouzených aktérek si po propuštění z vězení změnila příjmení a pod uměleckým pseudonymem ilustrovala dětské knížky a vzdělávací materiály.
Květen 2007: Náhoda, která odhalila peklo za zavřenými dveřmi
Všechno začalo 7. května 2007 zdánlivě banální technickou závadou. Soused v řadovém domku v Kuřimi na Brněnsku si zapojil novou dětskou chůvičku a na obrazovce se mu omylem naladil obraz z kamery umístěné ve sklepě vedlejšího domu. Pohled, který se mu naskytl, byl děsivý: v temné komoře bez oken ležel na zemi nahý, svázaný sedmiletý chlapec a naříkal bolestí.
Přivolaná policie v domě nalezla nejen sedmiletého Ondřeje, ale i jeho devítiletého bratra Jakuba. Oba chlapci byli podvyživení, pokrytí modřinami, jizvami a popáleninami od cigaret. Vyšetřování postupně rozkrylo rozsáhlou síť týrání, které probíhalo v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce.
Líbil se vám úvod příběhu? Podpořte mě v dalším psaní částkou 19 Kč na kávu přes tento rychlý QR kód. Děkuji za vaši přízeň, vaše Lenka.
Do případu byla zapojena matka chlapců Klára Mauerová, její sestra Kateřina Mauerová, vychovatel Jan Turek, sourozenci Jan a Barbora Škrlovi (přičemž dospělá Barbora Škrlová se v průběhu vyšetřování vydávala za třináctiletou dívku Aničku a později v Norsku za chlapce Adama) a také vychovatelka z brněnského Domu dětí a mládeže Paprsek Hana Bašová, které děti musely říkat „teta Nancy“.
Role „tety Nancy“ a verdikt soudu
Podle soudních spisů i výpovědí svědků patřila Hana Bašová k nejaktivnějším účastnicím týrání. Chlapce opakovaně bila, zavírala je do klecí a temných prostor, svazovala je, pálila cigaretami, polévala studenou vodou a nutila je jíst vlastní výkaly a zvratky. Krutosti byly páchány pod záminkou podivné „převýchovy“ řízené ze zákulisí sektářským hnutím kolem Josefa Škrly.
V říjnu roku 2008 vynesl Krajský soud v Brně pravomocné rozsudky nad šesti hlavními aktéry. Kateřina Mauerová dostala deset let vězení, Klára Mauerová devět let, Jan Škrla sedm let, Barbora Škrlová a Jan Turek po pěti letech. Hana Bašová byla původně odsouzena k sedmi letům odnětí svobody, odvolací vrchní soud jí trest následně upravil na šest let vězení. Po odpykání trestu se po ní na dlouhá léta slehla zem.
Listopad 2026: Nová identita a dětské ilustrace
Téměř dvě desetiletí po odhalení kauzy se jméno Hany Bašové znovu objevilo ve veřejném prostoru. Na její současné působení upozornil v listopadu 2026 religionista a youtuber Jakub Jahl, který se dlouhodobě věnuje problematice sekt a manipulativních společenství.
Z veřejně dostupných rejstříků a následného ověření českými médii vyplynulo, že si Hana Bašová po propuštění změnila občanské příjmení na Bergmannová (v některých dokumentech uváděno i jako Bergamannová). Zároveň si vytvořila umělecký pseudonym Sofie Helfert, pod kterým začala od roku 2018 působit jako ilustrátorka dětských knih a volnočasových materiálů.
Pod tímto pseudonymem ilustrovala řadu klasických pohádek i moderních dětských knížek pro pražské nakladatelství Triton – například tituly O vánoční kometě, Psí štěstí jménem Tlapka, O veliké řepě, Loupežník Zuřivous nebo Sněhurka. Kromě knižních ilustrací vytvořila také obrázky pro dětský projekt Karty ctností a Deník poutníka pro Středisko volného času Vikýř v Jablonci nad Nisou a spolupracovala na dalších projektech určených dětem a školám.
Okamžitá reakce nakladatelství a institucí
Jakmile se informace v listopadu 2026 rozšířila po sociálních sítích a převzala ji celostátní média, vyvolala mezi rodiči, čtenáři i odbornou veřejností bouřlivou diskusi. Mnozí lidé poukazovali na absurdní kontrast mezi pravomocným odsouzením za extrémní týrání dětí a tvorbou pohádkových knížek a her pro nejmenší.
Vedení nakladatelství Triton následně vydalo prohlášení, v němž uvedlo, že o skutečné totožnosti ani trestní minulosti ilustrátorky nemělo tušení, protože s ní jednalo výhradně pod jejím novým jménem a pseudonymem. Nakladatelství spolupráci okamžitě ukončilo. Stejný krok podniklo i Středisko volného času Vikýř, které ukončilo veškerou návaznost na její ilustrátorskou činnost a materiály s jejími kresbami stáhlo.
Kde končí právo na nový začátek a začíná ochrana dětí?
Případ znovu otevřel citlivou společenskou i právní debatu. Český právní řád umožňuje každému občanovi po splnění zákonných podmínek požádat o změnu jména či příjmení a po odpykání trestu a zahlazení odsouzení má člověk čistý trestní rejstřík.
Zatímco pro přímé zaměstnání ve školství nebo v dětských domovech se v Česku zavádějí přísnější kontrolní mechanismy (takzvaný dětský certifikát, který má bránit lidem odsouzeným za závažné násilné či mravnostní činy na dětech v práci s mládeží), u externí umělecké spolupráce – jako je ilustrování knih na živnostenský list – zaměstnavatelé ani nakladatelé žádnou zákonnou prověrku minulosti neprovádějí. Jak se ukázalo v případě kuřimské kauzy, stačí k tomu jediné nové příjmení a umělecký pseudonym.
Zdroje:
- Veřejné zjištění a dokumentace religionisty Jakuba Jahla (publikováno na sociálních sítích v listopadu 2026)
- Rozsudky Krajského soudu v Brně (2008) a Vrchního soudu v Olomouci v tzv. kuřimské kauze
- Zpravodajské servery iDNES.cz, Rádio Impuls a Česká televize (ČT24) – pokrytí kauzy Kuřim a událostí z listopadu 2026
- Oficiální vyjádření nakladatelství Triton a Střediska volného času Vikýř (listopad 2026)


