Noc, kdy přežila nemožné: Příběh nezdolné vůle Alison Bothové

Příběh Alison Bothové z prosince 1994, který se odehrál v jihoafrickém Port Elizabeth, patří k nejneuvěřitelnějším případům lidského přežití v dějinách medicíny a kriminalistiky.

To, co dívka dokázala přežít, odporuje všem biologickým zákonům.

Únos před vlastním domem

Byl vlahý prosincový večer roku 1994. Alison se vracela domů z večírku, zaparkovala auto před svým domem a chystala se vystoupit. V té chvíli se však u jejích dveří objevil muž s nožem v ruce, který se vloupal do jejího vozu a donutil ji přesunout se na sedadlo spolujezdce. Byl to Frans du Toit. Krátce nato přistoupil jeho komplic Theuns Kruger.

Místo cesty do bezpečí odvezli Alison na odlehlou pláž a následně do opuštěné rokle za městem. Alison se snažila zachovat klid, spolupracovala a útočníkům nabízela peníze i auto. Muži však neměli zájem o majetek. Jejich motivem byla čistá, sadistická brutalita.

Peklo v rokli a lékařský zázrak

Poté, co ji oba muži brutálně znásilnili, se du Toit rozhodl, že Alison nesmí přežít. Nejprve se ji pokusil uškrtit, dokud neupadla do bezvědomí. Když si všiml, že stále dýchá, vytáhl nůž. To, co následovalo, popsali lékaři jako naprostý masakr:

• Útočníci jí zasadili více než 30 ran nožem do břicha, čímž jí způsobili kompletní evisceraci (vyhřeznutí vnitřností).
• Následně jí du Toit sedmnáctkrát podřízl krk, přičemž čepel minula hlavní krční tepny o pouhé milimetry, ale zcela přeťala průdušnici.

Muži ji nechali v kaluži krve v temné rokli v domnění, že je mrtvá. Alison se však probrala. Viděla, že útočníci odjíždějí, a v tu chvíli v ní zvítězila neochvějná touha žít.

Její zranění byla tak strašná, že když se pokusila zvednout hlavu, ta jí doslova přepadla dozadu – držela se jen na kousku kůže a svalů. Alison si musela jednou rukou držet vlastní hlavu, aby se neudusila, a druhou rukou si držela břicho, aby jí z něj nevypadly vnitřnosti. V tomto stavu se dokázala vyplazit z hluboké rokle nahoru k silnici. Tam ji polomrtvou objevil mladý student veterinární medicíny Tian Eilerd, který jí okamžitě poskytl první pomoc, poskládal vnitřnosti zpět a udržoval její hlavu ve stabilní poloze do příjezdu sanitky.

Trest pro bestie

Lékaři v nemocnici v Port Elizabeth nemohli uvěřit vlastním očím. Alison ztratila obrovské množství krve, ale díky neuvěřitelné souhře náhod a své neoblomné vůli přežila. Policii navíc dokázala poskytnout tak přesné popisy, že Frans du Toit a Theuns Kruger byli během několika dní zatčeni.

U soudu projevili absolutní nedostatek lítosti. Vyšlo najevo, že se jednalo o psychopaty, kteří útok dopředu plánovali. Oba byli odsouzeni na doživotí.

Spravedlnost a zvrat v kauze propuštění

Příběh měl dlouhá léta status absolutního triumfu vůle nad zlem. Alison se uzdravila, stala se mezinárodně uznávanou motivační řečnicí, napsala knihu I Have Life (Mám život) a založila rodinu.

V roce 2023 však Jihoafrickou republikou otřásl obrovský skandál. Tehdejší komisař vězeňské služby udělil oběma vrahům, du Toitovi i Krugerovi, podmínečné propuštění (parole). Alison, která celý život bojovala s traumatem, se o propuštění svých katů dozvěděla z médií, což vyvolalo obrovskou vlnu veřejného hněvu a protestů.

Definitivní tečka za celým případem a spravedlnost pro Alison přišla na začátku února 2025. Nový ministr nápravných zařízení, Pieter Groenewald, po důkladném přezkoumání celého spisu a procedurálních chyb oficiálně zrušil podmínečné propuštění pro oba útočníky. Ministr potvrdil, že propuštění bylo nezákonné a ignorovalo závažnost jejich činů i dopad na oběť. Frans du Toit a Theuns Kruger byli okamžitě vráceni za mříže, kde zůstanou do konce svých dnů.

Zdroje:

• South African Government (Oficiální tiskové prohlášení ministerstva o zrušení propuštění z února 2025)
• Dokumentární film Alison (2016)
• Autobiografická kniha I Have Life: Alison’s Journey (Alison Botha)

Peklo za ostnatým drátem: Utajená tragédie broumovského tábora, kde v tichosti umíraly tisíce zajatců