Příběhy s duší

Marilyn Monroe nebyla jen krásná blondýna. Příběhy, drby a tajemství ženy, která dokázala pobláznit Hollywood

Spread the love

Muži po ní šíleli, Hollywood ji chtěl vlastnit a ženy jí někdy záviděly. Jenže Marilyn Monroe byla mnohem chytřejší, než dovoloval její slavný obraz. A některé příběhy z jejího života znějí skoro jako scénář k filmu.

Když se řekne Marilyn Monroe, většina lidí si vybaví bílé šaty nad ventilací metra, platinové vlasy, červené rty a ten nenapodobitelný úsměv.

Možná také „Happy Birthday, Mr. President“.

Líbil se vám úvod příběhu? Podpořte mě v dalším psaní částkou 19 Kč na kávu přes tento rychlý QR kód. Děkuji za vaši přízeň, vaše Lenka.

QR Platba 19 Kč

A samozřejmě tragický konec.

Jenže Marilyn byla mnohem komplikovanější postava.

Byla krásná, ale dlouho se jí snažili namluvit, že je hloupá.

Byla slavná, ale její studio s ní zacházelo jako s majetkem.

Byla obdivovaná miliony mužů, ale její vlastní manželé s její slávou často bojovali.

A pak tu byla jedna stránka Marilyn, o které se tolik nemluví.

Uměla si získat lidi. Uměla využít vlastní slávu. A někdy ji použila pro někoho jiného.

Právě příběh jejího přátelství s Ellou Fitzgerald patří k těm nejhezčím.

Ale není jediný.

Marilyn a Ella Fitzgerald: telefonát, který mohl změnit kariéru

Byl rok 1954.

Marilyn už byla hvězda, Ella Fitzgerald byla slavná zpěvačka, ale ve světě luxusních hollywoodských klubů stále narážela na dveře, které se jí nechtěly otevřít.

Marilyn se s Ellou setkala v Los Angeles a okamžitě si ji oblíbila.

Nebyla to jen společenská známost.

Marilyn Ellu skutečně obdivovala.

A když se později řešilo její vystoupení v legendárním klubu Mocambo na Sunset Stripu, Marilyn měla zasáhnout.

Podle Fitzgeraldové osobně telefonovala majiteli Charliemu Morrisonovi a přesvědčila ho, aby Ellu angažoval. Slíbila mu přitom, že bude sedět u předního stolu a přitáhne pozornost novinářů. Fitzgeraldová později řekla, že jí Marilyn touto pomocí výrazně změnila kariéru.

Jenže tady přichází první pořádný hollywoodský háček.

Slavná verze příběhu není úplně jistá.

Dochované fotografie, novinové záznamy a další materiály naznačují, že slavné fotografie Marilyn s Ellou pocházejí z Tiffany Clubu z listopadu 1954, nikoli z Mocamba v březnu 1955. Marilyn navíc v době Ellina vystoupení v Mocambu podle některých pramenů nebyla v Los Angeles.

Takže je možné, že se v průběhu let spojily dvě skutečné události do jedné slavné historky.

To ale neznamená, že Marilyn Ellě nepomohla.

Naopak. Dobové materiály podporují, že Marilyn měla o Ellinu kariéru zájem a její jméno skutečně pomohlo zvýšit pozornost kolem Fitzgeraldové. Jazzová historiografie uvádí, že její angažmá v Mocambu bylo významné a vystoupení bylo natolik úspěšné, že se prodloužilo.

A možná je na tom nejlepší ještě něco jiného.

Marilyn nemusela Ellě pomáhat.

Neměla z toho žádný film. Žádné peníze. Žádnou smlouvu.

Prostě měla ráda její zpěv.

A chtěla, aby ho slyšelo víc lidí.

Jenže Marilyn nebyla žádná naivní holka

Tohle je jeden z největších omylů kolem Marilyn.

Její slavná postava „hloupé blondýny“ byla tak přesvědčivá, že jí část veřejnosti uvěřila.

Jenže žena, která se dokázala postavit jednomu z největších hollywoodských studiových systémů, rozhodně nebyla bezbranná.

Marilyn nebyla spokojená s tím, jak ji 20th Century Fox obsazuje.

Chtěla jiné role.

Chtěla větší kontrolu.

A hlavně chtěla, aby ji lidé začali brát vážně jako herečku.

V roce 1954 proto udělala něco, co bylo na tehdejší Hollywood velmi odvážné.

Odešla.

Přesněji řečeno odmítla dál poslušně přijímat pravidla, která jí studio nastavovalo.

Po dokončení filmu The Seven Year Itch odjela na východní pobřeží a společně s fotografem Miltonem Greenem založila vlastní produkční společnost Marilyn Monroe Productions. Tvrdila, že je unavená ze stále stejných rolí sexuálního symbolu.

To už nebyla „hloupá blondýna“.

To byla herečka, která pochopila, že pokud chce změnit svou kariéru, musí změnit poměr sil.

A pak přišly peníze

Marilyn si postupně uvědomila ještě jednu věc.

Hollywood vydělává obrovské peníze na jejím těle a jménu.

Tak proč by z toho neměla mít něco ona?

Její vlastní produkční společnost jí umožnila vyjednávat z mnohem silnější pozice.

A právě tím se Marilyn dostala do konfliktu se studiem.

Tohle je jedna z věcí, která se v romantických příbězích o Marilyn často ztrácí.

Nebyla jen hvězdou. Byla také podnikatelkou, která se pokoušela získat kontrolu nad vlastním obrazem.

A potom přišel Joe DiMaggio

Kdyby někdo v roce 1954 chtěl vymyslet nejdokonalejší americký celebrity pár, těžko by to šlo lépe.

Marilyn Monroe.

Joe DiMaggio.

Největší baseballová hvězda své generace a nejslavnější blondýna Ameriky.

Vzali se 14. ledna 1954 v San Francisku.

Před radnicí čekaly stovky lidí.

Vypadali jako dokonalý pár.

Jenže manželství vydrželo pouhých devět měsíců.

A důvod?

Tady začíná pořádná porce hollywoodských drbů.

DiMaggio prý těžce snášel, že jeho manželka byla neustále obklopena muži, fotografy a obdivovateli.

A pak přišel jeden z nejslavnějších filmových momentů všech dob.

Marilyn stála nad větrací mříží newyorského metra.

Vzduch jí nadzvedával bílé šaty.

Dav šílel.

Fotoaparáty cvakaly.

A Joe DiMaggio údajně šílel také.

Ne z obdivu.

Scéna z The Seven Year Itch se stala symbolem Marilynina sexsymbolu a zároveň jedním z momentů, které podle pozdějších vyprávění manželství ještě více zatížily.

Marilyn později podala žádost o rozvod.

Jako důvod uvedla psychickou krutost.

Ale Joe ji nikdy tak docela neopustil

Tady se jejich příběh mění.

Po rozvodu se totiž znovu sblížili.

A právě DiMaggio byl jedním z lidí, kteří zůstali Marilyn blízko i později.

Po její smrti nechával po dlouhá léta posílat květiny k jejímu hrobu několikrát týdně.

Nikdy se znovu neoženil.

Takže hollywoodský příběh „žárlivý sportovec a krásná hvězda, která od něj utekla“ je možná příliš jednoduchý.

Některé vztahy totiž neskončí tím, že přestanete někoho milovat.

Někdy skončí proto, že spolu neumíte žít.

A pak se Marilyn vdala za muže, který psal hry

Joe DiMaggio byl sportovec.

Arthur Miller byl úplně jiný svět.

Spisovatel.

Intelektuál.

Autor Smrti obchodního cestujícího.

A muž, kterého americká veřejnost považovala za přesný opak hollywoodského povrchního světa.

Když se Marilyn a Miller v roce 1956 vzali, veřejnost dostala další nepravděpodobný pár.

Blond sexsymbol a vážný dramatik.

Jejich svatba dokonce zajímala FBI, protože Miller byl politicky sledovanou osobou a úřady se zajímaly i o jeho vztah s Marilyn.

A právě tady vznikaly nejrůznější spekulace.

Byla Marilyn do Millera skutečně zamilovaná?

Ano, zřejmě byla.

Byl Miller fascinován její slávou?

Pravděpodobně také.

Ale jejich manželství nakonec nevydrželo.

Rozvedli se v roce 1961.

Marilyn chtěla, aby ji někdo konečně bral vážně

Možná právě tady je klíč k pochopení jejího života.

Marilyn celý život bojovala s tím, že lidé viděli především její tělo.

Ona sama přitom chtěla být herečkou.

Chtěla být inteligentní.

Chtěla být respektovaná.

A chtěla se učit.

Brala hodiny herectví u Lee Strasberga a snažila se opustit obraz naivní blondýny.

Problém byl, že Hollywood přesně tu blondýnu potřeboval.

A veřejnost ji milovala.

Takže čím víc se snažila být někým jiným, tím víc ji svět vracel zpátky do jejího slavného obrazu.

A teď jeden opravdu dobrý drb

Marilyn se v Hollywoodu samozřejmě spojovala s řadou slavných mužů.

A čím byla slavnější, tím méně už bylo možné rozeznat skutečnost od fámy.

Frank Sinatra?

Kennedyovi?

Robert Kennedy?

Hollywoodští producenti?

Spousta jmen se objevuje v různých vyprávěních.

Jenže tady je potřeba zabrzdit.

Ne každý hollywoodský drb je historický fakt.

Například vztah Marilyn a Franka Sinatry je popisován různě. Některé zdroje mluví o romantickém vztahu, jiné především o přátelství. I seriózní biografické zdroje upozorňují, že tvrzení o vážném milostném vztahu nebo dokonce plánovaném sňatku nejsou spolehlivě doložena.

A přesně tohle je na Marilyn fascinující.

Čím méně víme, tím víc se kolem ní vypráví.

Kennedy. Šaty. Jedna minuta, na kterou se nezapomnělo

  1. května 1962.

Madison Square Garden.

Obrovská narozeninová oslava Johna F. Kennedyho.

Marilyn Monroe vystoupila před tisíci lidí.

A zazpívala:

Happy Birthday, Mr. President.

Jenže tentokrát nebyl největším tématem její hlas.

Byly jím šaty.

Těsné, tělové, pokryté tisíci krystaly.

Byly ušity tak těsně, že se Marilyn do nich prakticky musela nechat obléct.

A výsledek?

Jeden z nejslavnějších obrazů 20. století.

Dodnes se diskutuje o tom, co přesně znamenalo její vystoupení pro Kennedyho.

Byla to jen provokativní show?

Bylo mezi nimi něco víc?

Tady už začíná teritorium, kde se fakta míchají s legendami.

Je doložené, že se Marilyn s Kennedym znala a vystoupila na jeho narozeninové akci.

Není ale doloženo všechno, co se kolem jejich údajného vztahu za desetiletí vyprávělo.

A právě proto je lepší nechat některé otázky otevřené.

Protože někdy je tajemství zajímavější než odpověď.

A víte, kolik dnes stojí ty šaty?

V roce 2016 byly slavné šaty vydraženy za 4,8 milionu dolarů.

Tehdy šlo o rekordní cenu za šaty prodané v aukci.

Marilyn za ně samozřejmě nedostala ani cent.

Ale její obraz na nich vydělává dodnes.

A možná je to dokonalý symbol jejího života.

Hollywood ji chtěl vlastnit.

Ona se celý život snažila vlastnit alespoň část sebe.

Playboy ji proslavil. A přitom jí za ty fotografie skoro nic nedal

Ještě předtím, než byla Marilyn skutečně velkou hvězdou, potřebovala peníze.

V roce 1949 pózovala nahá pro fotografa Toma Kelleyho.

Za fotografie dostala údajně jen několik desítek dolarů.

Později se snímky dostaly na kalendář.

A v roce 1953 je koupil Hugh Hefner pro první číslo Playboye.

Marilyn se tak stala první „Sweetheart of the Month“ a její fotografie pomohla novému časopisu k obrovskému zájmu. První číslo se prodalo ve více než 50 000 kusech.

A teď ta ironie.

Marilyn nebyla při vydání Playboye začínající neznámá žena.

Už byla hvězda.

A Hefner na fotografii, která vznikla dávno předtím, vydělal.

Marilyn a Hefner se přitom nikdy osobně nepotkali

Tohle je jeden z detailů, který lidi často překvapí.

Hugh Hefner si později koupil hrobku přímo vedle Marilynina hrobu.

A přesto se s ní nikdy osobně nesetkal.

Její fotografie stála u zrodu jeho časopisu.

Její obraz mu pomohl vytvořit jednu z nejslavnějších značek 20. století.

A ona sama ho nikdy nepotkala.

Marilyn nebyla jen krásná. Byla i chytrá v tom, jak pracovat s pozorností

Možná právě tady je její největší talent.

Marilyn pochopila něco, co dnes dokonale znají influenceři:

pozornost je měna.

A ona jí měla neuvěřitelné množství.

Věděla, kdy se objevit.

Věděla, co si obléct.

Věděla, že fotografové potřebují obraz.

A zároveň se snažila rozhodovat o tom, jaký obraz o ní svět dostane.

To je také důvod, proč se její odkaz neztratil.

Neměla sociální sítě.

Neměla internet.

Neměla možnost okamžitě reagovat na bulvární články.

A přesto vytvořila image, která přežila více než šedesát let.

A pak se všechno začalo hroutit

Na začátku šedesátých let už Marilyn nebyla tou bezstarostnou blondýnou z plakátů.

Měla zdravotní problémy.

Problémy s prací.

Konflikty s filmovým studiem.

Její poslední film Something’s Got to Give se stal chaotickou produkcí a Marilyn se dostávala do stále větších konfliktů s 20th Century Fox.

Přesto ještě v roce 1962 dokázala udělat něco, co by dokázala málokterá hvězda.

Přišla na jeviště Madison Square Garden.

Vystoupila před tisíci lidí.

A během několika minut se z ní znovu stal střed světa.

Poslední rozhovor

Krátce před svou smrtí poskytla Marilyn dlouhý rozhovor časopisu Life.

A právě v něm je možná úplně jiná Marilyn než ta z fotografií.

Mluvila o slávě.

O tom, jak ji lidé vnímají.

O tom, že nechce být jen sexuálním symbolem.

A podle nově publikovaných materiálů se vracela také k otázkám lidské blízkosti, společenských rozdílů a svého vlastního postavení.

Je zvláštní číst podobná slova s vědomím, že za několik týdnů už nebude žít.

A teď ten největší paradox Marilyn Monroe

Lidé si ji pamatují jako ženu, která měla všechno.

Krásu.

Slávu.

Peníze.

Muže.

Hollywood.

Šaty.

Fotografie.

Obdiv.

Jenže Marilyn většinu života bojovala právě s tím, co jí její sláva přinesla.

Nemohla být obyčejná.

Nemohla jen tak vyjít ven.

Nemohla se vdát, aniž by o tom psaly noviny.

Nemohla udělat chybu, aniž by se z ní stal skandál.

A nemohla zestárnout.

Protože Hollywood potřeboval Marilyn Monroe takovou, jakou si ji vytvořil.

Platinovou.

Mladou.

Sexy.

Usměvavou.

A přesto měla jednu věc, kterou jí Hollywood nedokázal vzít

Když Marilyn pomáhala Elle Fitzgerald, nepoužila svou slávu proto, aby byla ještě slavnější.

Použila ji proto, aby si někdo jiný mohl sednout na pódium.

A právě proto mám na jejich příběhu nejraději něco úplně jiného než slavný telefonát.

Marilyn věděla, jaké to je, když vám někdo řekne:

„Ty sem nepatříš.“

Možná právě proto dokázala poznat, jaké to je pro někoho jiného.

A pár posledních hollywoodských perliček

• Marilyn se narodila jako Norma Jeane Mortenson a její cesta k Marilyn Monroe byla postupně vytvořeným veřejným obrazem.

• Její slavná platinová blond nebyla náhodná. V Hollywoodu se z ní postupně stal její poznávací znak.

• První číslo Playboye s Marilyn vyšlo v prosinci 1953.

• Její manželství s Joe DiMaggiem trvalo pouze devět měsíců.

• S Arthurem Millerem se vzala v roce 1956. Jejich svatba přitáhla pozornost nejen médií, ale i FBI.

• Slavné šaty z vystoupení pro Kennedyho byly v roce 2016 vydraženy za 4,8 milionu dolarů.

• A jeden z nejhezčích příběhů o Marilyn — její pomoc Elle Fitzgerald — má zároveň jednu z nejzajímavějších záhad: samotný příběh je slavný, ale některé jeho detaily se historikům nepodařilo potvrdit.

Marilyn Monroe: žena, která zůstala záhadou

Možná je právě tohle důvod, proč o ní pořád píšeme.

Kdybychom znali všechny odpovědi, už dávno by nás nezajímala.

Jenže Marilyn po sobě nechala něco mnohem silnějšího než filmové role.

Nechala po sobě otázku:

Kdo vlastně byla žena, která se celý život snažila uniknout obrazu, který z ní vytvořili ostatní?

Možná byla zranitelná.

Možná vypočítavá.

Možná chytrá.

Možná zoufalá.

Možná neuvěřitelně ambiciózní.

A pravděpodobně od každého trochu.

Jedno je ale jisté.

Marilyn Monroe nebyla jen krásná blondýna.

Byla jednou z prvních hollywoodských žen, které pochopily, že vlastní jméno může být zároveň vězením i zbraní.

A že někdy stačí jeden telefonát, jeden večer před fotografy nebo jedny šaty, aby se z obyčejného člověka stal symbol.

A symbol už potom nežije jen svůj vlastní život.

Žije život, který mu připíší ostatní.

Zdroje k článku:

Sources

  • Smithsonian — Ella Fitzgerald and Marilyn Monroe
    Smithsonian National Museum of American History — příběh přátelství Marilyn Monroe a Elly Fitzgerald a Marilyniny podpory Fitzgeraldové.
  • PBS American Experience — Joe DiMaggio: The Breakup with Marilyn
    Podrobný popis jejich manželství, konfliktů a rozvodu.
  • PBS American Experience — Meeting Marilyn and the Wedding
    Seznámení Marilyn a DiMaggia, jejich svatba 14. ledna 1954 a okolnosti kolem ní.
  • PBS American Experience — Joe DiMaggio
    Informace o DiMaggiově vztahu k Marilyn po rozvodu, jeho květinách na jejím hrobě a jejich pozdějším opětovném sblížení.
  • Smithsonian Magazine — Marilyn Monroe and Milton Greene
    Marilynina snaha získat větší kontrolu nad kariérou, spolupráce s fotografem Miltonem Greenem a vznik Marilyn Monroe Productions.
  • CBS News — FBI Files on Arthur Miller
    Materiály FBI týkající se Arthura Millera a zájmu úřadů o jeho politické aktivity.
  • Christie’s — Marilyn Monroe’s “Happy Birthday, Mr. President” Dress
    Informace o ikonických šatech a jejich pozdějším prodeji v aukci.
  • Christie’s — Marilyn Monroe and the Playboy photographs
    Informace o fotografiích Toma Kelleyho, Playboyi a jejich významu pro Marilyninu kariéru.
  • AFI Catalog — The Seven Year Itch
    Filmové údaje k The Seven Year Itch a slavné scéně s bílými šaty.
  • Library of Congress — The Seven Year Itch
    Archivní materiály k filmu a jeho obrazovému dědictví.
  • Biography.com — Marilyn Monroe and Ella Fitzgerald
    Přehled příběhu Marilyn a Elly Fitzgerald a jejich vzájemného vztahu.
  • foto: chatgpt.com/c

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

sofiepise
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.