Příběhy s duší,  Tajemství

V devadesáti uzavřela smlouvu o svůj byt, ale právníka přežila o dva roky. Neuvěřitelný příběh nejstarší ženy světa, která se neomezovala v čokoládě, víně ani cigaretách

Spread the love

Většina receptů na dlouhověkost zní jako seznam přísných zákazů: žádné sladké, žádný alkohol, žádný stres a hlavně ani jedna cigareta. Francouzka Jeanne Calmentová se však všem moderním příručkám o zdravém životním stylu vysmála přímo do tváře. Nejenže se dožila neuvěřitelných sto dvaadvaceti let a stala se nejdéle žijícím člověkem v ověřené historii lidstva, ale dokázala také uzavřít obchod století.

Když jí bylo devadesát let, podepsala smlouvu s mladším právníkem, který jí měl až do smrti platit měsíční rentu výměnou za její prostorný byt. Netušil, že se do toho bytu nikdy nenastěhuje.

Osudová smlouva ve městě Arles

Příběh, který dnes baví celý svět, začal v roce 1965 v jihofrancouzském městě Arles. Jeanne Calmentová tehdy oslavila devadesáté narozeniny. Byla zcela sama – její manžel Fernand, jediná dcera Yvonne i milovaný vnuk Frédéric už dávno zemřeli a ona neměla žádné další dědice, kterým by odkázala svůj velký byt v centru města.

Tehdy ji oslovil sedmačtyřicetiletý místní notář a právník André-François Raffray. Navrhl jí ve Francii běžnou smlouvu zvanou viager. Princip byl jednoduchý: právník jí bude až do její smrti vyplácet každý měsíc rentu ve výši dvou a půl tisíce franků (což tehdy odpovídalo zhruba čtyřem stům až pěti stům dolarů) a jakmile paní Calmentová zemře, byt připadne jemu.

Líbil se vám úvod příběhu? Podpořte mě v dalším psaní částkou 19 Kč na kávu přes tento rychlý QR kód. Děkuji za vaši přízeň, vaše Lenka.

QR Platba 19 Kč

Pro sedmačtyřicetiletého muže to vypadalo jako sázka na jistotu. Devadesátiletá dáma přece nemůže žít věčně a on získá luxusní nemovitost za zlomek její skutečné hodnoty. Jenže v životě se nevyplácí podceňovat vitalitu jihofrancouzských dam.

Když renta trvá třicet let a byt zůstává majitelce

Roky plynuly a z původně výhodného obchodu se pro právníka stala noční můra. Jeanne Calmentová oslavila stovku, pak sto desáté narozeniny a stále se těšila obdivuhodnému zdraví i břitkému humoru. Pokaždé, když se potkali, s úsměvem mu připomněla, že v životě se občas udělá špatný obchod.

Tragikomická tečka za touto sázkou přišla v prosinci roku 1995. Právník André-François Raffray zemřel na rakovinu ve věku sedmasedmdesáti let – po třiceti letech pravidelného placení, aniž by do bytu jedinkrát vstoupil jako jeho majitel. Paní Calmentové bylo v tu chvíli sto dvacet let. Podle francouzského práva navíc povinnost platit rentu nezanikla jeho smrtí, a tak musela jeho vdova pokračovat v posílání peněz dál až do srpna roku 1997, kdy Jeanne Calmentová zemřela. Rodina právníka nakonec zaplatila více než dvojnásobek tržní ceny bytu, který nikdy nezískala.

Vzpomínky na Vincenta van Gogha i šerm v pětaosmdesáti

Jeanne Calmentová se narodila v únoru roku 1875 – v době, kdy ještě nestála Eiffelova věž, nejezdila auta a lidé svítili petrolejovými lampami. Celý život prožila v Arles, kde její rodina vlastnila obchod s výtvarnými potřebami. Právě tam se jako třináctiletá dívka osobně setkala se slavným malířem Vincentem van Goghem, který si k nim chodil kupovat plátna a barvy. V pozdějších rozhovorech na něj vzpomínala bez příkras – popsala ho jako špinavého, špatně oblečeného a nepříjemného muže, který páchl alkoholem.

Nudný důchod u ní nikdy nehrozil. Na kole jezdila až do svých stých narozenin. Když jí bylo pětaosmdesát let, rozhodla se, že se začne učit šermovat. Do domova seniorů se přestěhovala až ve svých sto deseti letech – a to jen proto, že při rozmrazování potrubí omylem založila v bytě malý požár a usoudila, že už je čas nechat o sebe pečovat.

Čokoláda, portské víno a cigareta po jídle

Když se jí novináři z celého světa ptali na tajemství jejího neuvěřitelného věku, nikdy nemluvila o dietách nebo cvičení. Naopak si celý život dopřávala všechno, co jí chutnalo:

  • Kilo čokolády týdně: Milovala sladké a bez výčitek snědla téměř kilogram čokolády každý týden až do pokročilého stáří.
  • Olivový olej a portské víno: Každé jídlo si hojně polévala kvalitním olivovým olejem, kterým si dokonce potírala i pokožku, a pravidelně si dopřávala skleničku portského vína.
  • Cigarety až do sto sedmnácti let: Kouřit začala v jednadvaceti letech po svatbě a s tímto zlozvykem přestala až ve svých sto sedmnácti letech. Důvodem ale nebyly obavy o zdraví – kvůli téměř úplné slepotě si už nedokázala cigaretu sama zapálit a styděla se o to neustále prosit ošetřovatelky.

Život s nadhledem až do posledního dne

Jeanne Calmentová zemřela 4. srpna 1997 ve věku sto dvaadvaceti let a sto šedesáti čtyř dnů. Do posledních let si zachovala jasnou mysl a smysl pro sebeironii. Když jí jednou na oslavě narozenin jeden z hostů popřál, aby se příští rok zase setkali, s úsměvem mu odpověděla, že nevidí důvod, proč by neměli – vždyť on vypadá docela zdravě.

Její příběh zůstává dodnes důkazem, že dobrá nálada, nadhled a radost ze života dokážou někdy víc než všechny přísné zákazy světa.


Zdroje:

  • Guinnessova kniha rekordů (Guinness World Records – oficiální záznam o nejstarším člověku v historii)
  • Archiv francouzského deníku Le Monde a zpravodajské agentury AFP (pokrytí případu viager v Arles)
  • Demografické a lékařské studie francouzského národního institutu INSERM (ověření věku Jeanne Calmentové)
  • Dobové rozhovory a archivní záznamy z města Arles (1988–1997)

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

sofiepise
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.