Hamburk: Krutý byznys s dětskou smrtí, ze kterého dodnes mrazí
Byla ženou, která měla nešťastným matkám nabízet záchranu a nový začátek pro jejich novorozené děti. Místo toho se v hamburské čtvrti St. Pauli na přelomu 19. a 20. století stala symbolem toho nejčistšího lidského běsu. Příběh o spalující touze po penězích, chladnokrevném cynismu a kouři z kuchyňských kamen, který dusil celé předměstí.
Všechno to začalo v horkých letních měsících roku 1902 v labyrintu špinavých, zakouřených uliček přístavního Hamburku, konkrétně v tehdy vyhlášené vykřičené čtvrti St. Pauli.
Tehdejší německé císařství prožívalo bouřlivý průmyslový rozmach, do měst proudily tisíce chudých dívek za prací a ruka v ruce s neúprosným, puritánským společenským systémem tehdejší doby znamenalo svobodné mateřství absolutní existenční i společenskou likvidaci.
Líbil se vám úvod příběhu? Podpořte mě v dalším psaní částkou 19 Kč na kávu přes tento rychlý QR kód. Děkuji za vaši přízeň, vaše Lenka.

Dívky, které otěhotněly mimo manželství, byly propouštěny ze služeb, rodiny se jich zříkaly a v kapse neměly často ani jeden fenik na mléko. V této dusivé vlně bezmoci vycítila tehdy třiapadesátiletá Elizabeth Wiese obrovskou byznysovou příležitost.
Zkušená porodní bába a bývalá trestankyně si v pronajatém bytě zřídila neoficiální sirotčinec a soukromou pěstounskou stanici. Zoufalým matkám slibovala, že za jednorázový poplatek několika set marek zprostředkuje pro jejich novorozence adopci do bohatých šlechtických rodin v Londýně nebo Paříži.

Mezi nešťastnými matkami a Elisabeth sice panovala zpočátku obrovská vděčnost, ale chladná mašinérie její chamtivosti fungovala na úplně jiných principech. Peníze od matek bleskově utratila za luxusní šaty, návštěvy drahých restaurací a splácení vlastních dluhů. Jakmile hotovost zmizela v její kapse, stalo se pro ni živé dítě jen zbytečným nákladem, který bylo potřeba co nejrychleji a nejlevněji eliminovat.
Bod zvratu nastal v noci na 15. srpna 1902. Když jedna z matek, chudá služebná, přišla nečekaně zkontrolovat svého syna před údajným odjezdem do Anglie, Elisabeth ji do bytu vůbec nepustila. Sousedé v domě později u výslechů přísahali, že z kuchyňského komína v tu noc stoupal neobvykle hustý, mastný a odporně páchnoucí kouř. V celé ulici jako by v tu vteřinu zhaslo světlo…

Drsný střet s realitou a policejním aparátem však přišel na začátku roku 1904. Jedna z matek se nenechala odbýt prázdnými sliby, projevila neuvěřitelný mateřský instinkt a podala na Elisabeth oficiální trestní oznámení pro podvod. Když hamburská kriminální policie provedla v bytě nečekanou domovní prohlídku, vyšetřovatelé zpočátku nenašli nic podezřelého.
Zlom nastal až ve chvíli, kdy jeden z detektivů otevřel dvířka kuchyňských kamen a v nánosu sazí objevil drobné fragmenty lidských kostí a dětské lebky. Celkem se policii podařilo prokázat prokazatelnou vraždu nejméně pěti dětí, ačkoliv historické rešerše odhadují, že obětí tohoto krutého byznysu bylo ve skutečnosti mnohem více. V tu chvíli se z vážené pěstounky stal v očích celého národa nejstrašnější netvor tehdejší doby.
Soudní proces, který vypukl v říjnu 1904, sledovalo celé Německo se zatajeným dechem. Elisabeth Wiese u soudu neprojevila ani špetku lítosti, neustále se hystericky smála, urážela svědky a tvrdila, že děti předala cizím lidem, jejichž jména si prý nepamatuje. Boží mlýny spravedlnosti však v tomto případě zafungovaly s absolutní a nekompromisní rychlostí.
Porota ji uznala vinnou z pětinásobné úkladné vraždy, podvodů a padělání listin. Dne 2. února 1905 byl nad vražedkyní vynesen absolutní trest. Kat Friedrich Reindel ji téhož dne v brzkých ranních hodinách na dvoře hamburské věznice chladnokrevně popravil stětím hlavy gilotinou. Její šílený byznys s lidským neštěstím tak skončil na popravčím špalku, ale mrazivá stopa jejího řádění zůstala v německé kriminologii zapsána navždy.

Zdroje:
- Soudní archivy: Protokoly a zápisy z hlavního přelíčení Královského zemského soudu v Hamburku (Königliches Landgericht Hamburg) z let 1904–1905.
- Dobový tisk: Rešerše článků z německých novin Hamburger Anzeiger a Berliner Tageblatt mapující průběh vyšetřování a popravu Elisabeth Wiese.
- Kriminologické studie: Odborné historické analýzy fenoménu „Engelmacher“ (výrobců andělíčků) v chudinských čtvrtích německých velkoměst na přelomu století.
- obrázky jsou ilustrační, vytvořené AI


