Aristokrat, který měl zabít svou ženu: Lord Lucan ubil chůvu a zmizel z povrchu zemského

Byl prototypem britského gentlemana se zálibou v rychlých člunech, drahých oblecích a vysokém hazardu. Richard John Bingham, 7. hrabě z Lucanu, patřil k nejuzší elitě londýnské smetánky. Měl charisma Jamese Bonda, hustý knír, aristokratický původ a přátele na nejvyšších místech.

Jenže pod maskou lva salonů se skrýval agresivní, zadlužený gambler s chorobnou nenávistí ke své manželce. V noci 7. listopadu 1974 se v temném suterénu jeho luxusního domu v prestižní čtvrti Belgravia odehrál brutální masakr. Lord Lucan ve tmě ubil olověnou trubkou k smrti chůvu svých dětí, kterou si spletl se svou ženou. Když svou chybu zjistil, napadl i manželku, té se ale podařilo utéct. O pár hodin později lord nasedl do vypůjčeného auta, odjel k moři a od té doby ho nikdo nespatřil. Spáchal sebevraždu? Nechal se v soukromé zoo sežrat lvy, aby policii nezbylo tělo? Nebo dodnes žije v exilu v Africe či Austrálii? Největší kriminální záhada britské historie fascinuje svět i dnes, padesát let od osudné noci.

Případ Lorda Lucana není jen obyčejnou detektivkou. Je to mrazivá sonda do světa privilegované vrstvy, která věřila, že stojí nad zákonem. Zatímco obyčejný člověk by po takovém činu okamžitě skončil v poutech, kolem Lucana se v osudnou noc uzavřel kruh jeho bohatých přátel, kteří udělali vše pro to, aby šlechtic zmizel beze stopy. Celá Británie tehdy i dnes pokládá jedinou otázku: Kam se poděl sedmý hrabě z Lucanu?

Abychom pochopili jeho pád, musíme se podívat do zakouřených heren londýnského Mayfairu.

„Lucky Lucan“: Hazard, dluhy a zpackané manželství

Richard John Bingham se narodil do jedné z nejstarších šlechtických rodin v zemi. Vystudoval prestižní Eton, sloužil v elitní armádní gardě a měl nakročeno k dokonalému životu. Jenže měl jednu fatální slabost – neovladatelnou vášeň pro hazardní hry. V luxusním klubu Clermont trávil celé noci hraním backgammonu a pokeru. Vyhrával i prohrával astronomické částky, což mu vyneslo ironickou přezdívku „Lucky Lucan“ (Šťastný Lucan).

V roce 1963 se oženil s Veronicou Duncanovou, se kterou měl tři děti. Manželství však od začátku připomínalo toxické bojiště. Lucanovy prohry v hazardu začaly decimovat rodinný majetek a jeho frustrace se měnila v agresi. Veronica trpěla poporodními depresemi a lord se ji pokusil několikrát neúspěšně nechat zavřít do psychiatrické léčebny.

V roce 1973 přišel definitivní rozchod. Následovala neuvěřitelně špinavá a drahá bitva o opatrovnictví dětí, kterou lord prohrál. To pro jeho aristokratické ego byla absolutní potupa. Lucan propadl paranoii, začal svou ženu špehovat, najímal si detektivy a v hlavě se mu zrodil šílený plán: Veroniky se musí zbavit jednou provždy.

Krvavý omyl v suterénu

V noci 7. listopadu 1974 byla v domě na Lower Belgrave Street, kde Veronica s dětmi žila, tma. V domě pracovala devětadvacetiletá chůva Sandra Rivettová. Kolem tři čtvrtě na deset večer se Sandra nabídla, že sejde do suterénní kuchyně a uvaří čaj.

V suterénu však v absolutní tmě čekal vrah. Měl povolenou žárovku, v ruce držel kus olověné trubky obalené montážní páskou. Když Sandra vstoupila do místnosti, vrah na ni bez varování zaútočil. Zasadil jí několik fatálních ran do hlavy, její tělo nacpal do velkého plátěného pytle a nechal ho ležet na zemi. Byl přesvědčen, že právě zlikvidoval svou nenáviděnou manželku.

Jenže Veronice bylo divné, proč chůvě čaj tak dlouho trvá. Sešla dolů do suterénu a zavolala Sandřino jméno. V tu chvíli na ni vrah skočil. Začal ji škrtit a bít trubkou do hlavy. Veronica však v zuřivém zápase o život udělala něco, co útočník nečekal – chytila ho za genitálie a stiskla vší silou. Útočník bolestí polevil a v tu chvíli Veronica podle hlasu poznala svého muže. „Johne, proboha, přestaň!“ vykřikla.

Lucan si uvědomil, že udělal strašlivou chybu. V pytli vedle něj ležela mrtvá chůva a jeho žena žila. Změnil taktiku, odvedl zakrvácenou Veroniku nahoru do ložnice a tvrdil, že ji napadl cizí člověk, kterého se mu prý podařilo zahnat. Když se lord na chvíli vzdálil do koupelny, aby si smyl krev, Veronica vyběhla z domu do nejbližší hospody, kde zkolabovala se slovy: „Pomozte mi! Můj manžel zavraždil chůvu a mě chce zabít taky!“

Útěk a záhadné karty Cluedo

Lord Lucan propadl panice. Věděl, že hra skončila. Nasedl do starého Fordu Corsair, který si pár dní předtím půjčil od kamaráda, a odjel z Londýna. Zastavil se u své známé Susan Maxwell-Scottové v Sussexu, kde se pokusil sepsat chaotické dopisy, v nichž tvrdil, že je nevinný a že se stal obětí spiknutí.

O tři dny později policie našla opuštěný Ford Corsair v přístavním městě Newhaven. Auto bylo zevnitř potřísněné krví a v kufru ležel kus olověné trubky – identické s tou, kterou byla ubita Sandra Rivettová.

Kriminalisté v autě našli ještě jeden mrazivý detail, který jako by vypadl z detektivky od Agathy Christie. V přihrádce ležely tři karty z populární společenské hry Cluedo (kde hráči hádají vraha, zbraň a místo činu). Byly to karty: Plukovník Mustard, olověná trubka a hala. Britský bulvár okamžitě spekuloval, zda lord neproměnil stolní hru v reálný krvavý scénář. Od okamžiku, kdy Lucan zabouchl dveře tohoto auta, ho už nikdo oficiálně nespatřil.

Sežrali ho lvi, nebo se stal buddhistou?

Teorií o tom, co se s lordem stalo, existují desítky. Přátelé z aristokratického klubu Clermont okamžitě po jeho zmizení rozšířili verzi, že Lucan udělal „džentlmenskou věc“ – skočil z trajektu do mrazivých vod Lamanšského průlivu a utopil se, aby ušetřil rodinu ostudy. Jeho tělo se však nikdy nenašlo.

Pak jsou tu ale mnohem divočejší teorie. Jedna z nejznámějších tvrdí, že Lucanovi pomohl jeho bohatý přítel John Aspinall, majitel soukromé zoologické zahrady. Aspinall prý nechal lorda tajně převézt na své panství a tam ho buď ukryl, nebo – jak tvrdí jedna z konspiračních teorií – nechal lorda spáchat sebevraždu a jeho tělo předhodil svým tygrům a lvům, aby policie nemohla identifikovat ostatky.

Scotland Yard za ta léta prověřoval tisíce hlášení. Lorda Lucana lidé údajně viděli v Indii, v Austrálii, v luxusních resortech v Jižní Africe i v exilu v Botswaně.

Celá kauza nabrala nový dech, kdy se do vyšetřování na vlastní pěst pustil Neil Berriman – biologický syn zavražděné chůvy Sandry. Ten odmítá verzi o sebevraždě. V rozsáhlém třídílném dokumentu BBC představil teorii, že mocní přátelé lorda propašovali přes Afriku a že Lucan dlouhá léta žil pod falešnou identitou jako buddhista v Austrálii. Speciální forenzní experti v dokumentu analyzovali fotografie starého muže žijícího v australském Queenslandu a tvrdí, že obličejová shoda s hledaným lordem je téměř stoprocentní.

Konec jedné éry

Ačkoli byl Lord Lucan v roce 2016 britskými úřady oficiálně prohlášen za mrtvého a jeho syn George mohl konečně převzít otcův šlechtický titul, pro britskou veřejnost tento případ nikdy neskončí. Je symbolem zrady, nespravedlnosti a připomínkou toho, že pro chudou chůvu Sandru spravedlnost nikdy nepřišla, zatímco vrah s modrou krví dostal šanci zmizet do stínů.

Líbilo se vám dnešní čtení? Ještě nekončíme!

Na svých stránkách se s vámi dělím o další příběhy, zapomenuté osudy, historické záhady, zajímavosti i chvíle, které stojí za to objevit. Píšu o všem, co mě zaujme – a třeba to zaujme i vás.

Další články a příběhy najdete na mém profilu Medium.cz:
https://medium.seznam.cz/autor/sofia-perez-31605

A pokud chcete nahlédnout i do mé další tvorby a podpořit čas, který psaní věnuji, navštivte můj HeroHero:
https://herohero.co/luckyxfxivfflqemrl

Děkuji každému, kdo čte, vrací se a pomáhá příběhům žít dál. Právě díky vám má moje psaní smysl.

Zdroje informací

BBC Factual (2024): Lucan – Nová třídílná dokumentární série BBC sledující dlouholeté pátrání Neila Berrimana (syna zavražděné Sandry Rivettové) a nová forenzní odhalení ohledně jeho možného přežití v exilu.
The Guardian / Daily Mail (Archiv): Dobové kriminální reportáže a policejní protokoly ze Scotland Yardu týkající se nálezu zakrváceného vozu Ford Corsair v Newhavenu a analýzy karet ze hry Cluedo.
Moore, Sally (1987): Lucan: Not Guilty – Publikace podrobně rozebírající soudní proces z roku 1975, kdy koronerova porota v nepřítomnosti označila Lorda Lucana za jednoznačného vraha.