Vzpurná manželka reverenda Packarda: Tříleté peklo v ústavu, které změnilo americké zákony

Příběh Elizabeth Parsons Ware Packardové z roku 1860 patří k nejmrazivějším kapitolám americké právní a medicínské historie.

Ukazuje, jak snadno mohl v 19. století tehdejší systém proměnit manželské neshody v doživotní vězení bez nároku na obhajobu.

Manželství jako absolutní past

Elizabeth se v roce 1839 provdala za kalvínského reverenda Theophila Packarda. Byli spolu 21 let a měli šest dětí. Problém nastal ve chvíli, kdy Elizabeth začala projevovat vlastní názory. Nesouhlasila s jeho rigidním teologickým učením, začala navštěvovat jinou církev, veřejně obhajovala práva žen a vyjadřovala se proti otroctví.

Theophilus nedokázal intelektuálně konkurovat své výřečné manželce, a tak se rozhodl využít tehdejší legislativu státu Illinois. Zákon z roku 1851 totiž obsahoval klauzuli, podle níž mohl manžel nechat ústavně hospitalizovat svou ženu bez jakéhokoliv soudního řízení či lékařského vyšetření – stačilo pouze jeho prohlášení a podpis.

Ráno se sekerou v okně

Když Elizabeth odmítla dobrovolně ustoupit a dál trvala na své svobodě myšlení, manžel ji nejprve na několik měsíců zamkl v dětském pokoji a zabednil okna. Ráno 18. června 1860 však horor vyvrcholil. Theophilus přivedl dva lékaře a dva pomocníky. Když se Elizabeth odmítla obléct a otevřít dveře, Theophilus vzal sekeru a okenní barikádu i s rámem brutálně rozsekal, aby se k ní dostali. Následně ji násilím vlekli na vlak směr státní blázinec v Jacksonville.

Peklo v Jacksonville a odporný Dr. McFarland

Elizabeth strávila ve státním ústavu v Jacksonville tři roky. Zařízení vedl Dr. Andrew McFarland, uznávaný psychiatr, který se však v případě Elizabeth ukázal jako sadistický manipulátor.

McFarland si rychle uvědomil, že Elizabeth je zcela zdravá. Nabídl jí dohodu: pokud uzná, že její náboženské názory byly projevem šílenství, a podřídí se manželovi, propustí ji. Elizabeth to odmítla. Za trest ji McFarland přemístil na oddělení pro nejtěžší a nejnásilnější pacienty, kde panovaly otřesné hygienické podmínky. Elizabeth zde však nezlomili. Tajně si vedla deníky a dokumentovala zneužívání moci a týrání ostatních žen.

V roce 1863, když už byla Elizabeth pro azyl kvůli svému neustálému odporu nepohodlná a její dospělé děti na ústav tlačily, ji McFarland propustil s verdiktem, že je „nevyléčitelně šílená“.

Domácí vězení a triumfální soud

Theophilus si ji převzal zpět, ale svobodu jí nedaroval. Okamžitě ji zamkl v pokoji v jejich domě, odpíral jí oblečení a plánoval ji převézt do jiného ústavu v Massachusetts. Elizabeth se však podařilo prostrčit dopis z okna kolemjdoucí přítelkyni, která okamžitě zalarmovala právníky. Soudce Charles Starr vydal příkaz habeas corpus, který manžela donutil předvést Elizabeth k soudu.

Soudní proces Packard v. Packard v lednu 1864 trval pět dní. Manželův právní tým se snažil dokázat její šílenství citováním jejích náboženských textů. Obhajoba však předvolala svědky a lékaře, kteří potvrdili, že jde o mimořádně inteligentní a svéprávnou ženu. Porotě trvalo pouhých sedm minut, než Elizabeth prohlásila za zcela zdravou a osvobodila ji.

Hořká svoboda a celoživotní boj

Ačkoliv Elizabeth vyhrála soud, realita 19. století ji tvrdě zasáhla. Manžel využil toho, že vdané ženy neměly žádná majetková práva. Než skončil soud, prodal veškerý jejich společný majetek, vybral její úspory a odvedl jejich nezletilé děti do Massachusetts. Elizabeth zůstala na ulici bez jediného centu.

Svou situaci vyřešila nevídaným způsobem: začala psát knihy o svých zážitcích z blázince. Prodejem těchto děl si vydělala dostatek peněz na živobytí, pronájem domu v Chicagu a právní bitvu, díky které nakonec získala své děti zpět do péče.

Založila Anti-Insane Asylum Society a zbytek života strávila lobbováním u zákonodárců. Díky její vytrvalosti schválil stát Illinois v letech 1867–1869 „Zákony o osobní svobodě“ (Personal Liberty Laws), které garantovaly, že nikdo nesmí být zavřen do ústavu bez řádného porotního soudu. Její reformy postupně přejaly i další americké státy.

Spravedlnost po 160 letech

Historická satisfakce přišla v srpnu 2023. Guvernér státu Illinois slavnostně přejmenoval psychiatrické centrum v Springfieldu, které do té doby neslo jméno tyranského doktora McFarlanda. Dnes se toto zařízení jmenuje Elizabeth Packard Mental Health Center. Jméno muže, který ji chtěl umlčet, bylo vymazáno, a jméno ženy, která se odmítla vzdát své mysli, zůstalo navždy oslaveno.

Zdroje:

• Illinois Courts Historic Preservation Commission
• WTTW Chicago News (Zprávy o přejmenování instituce McFarland)
• Historické záznamy soudního případu Packard v. Packard (1864)